Polsko kvůli bezpečnosti uzavře hraniční přechod s Běloruskem

Kamiński zároveň oznámil, že v souvislosti s případem Pačobuta požádá o zařazení dalších lidí spojených s režimem autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, kteří jsou zodpovědní za represe vůči Polákům v Bělorusku, na sankční seznam.

Běloruský soud ve středu poslal na osm let do vězení Andreje Pačobuta, kterého úřady obvinily "podněcování k sociální nenávisti", "rehabilitace nacismu" a "činnosti poškozující národní bezpečnost". Devětačtyřicetiletý Pačobut je dlouholetým dopisovatelem listu Gazeta Wyborcza. Působil rovněž ve Svazu Poláků v Bělorusku (ZPB), což je organizace sdružující polskou diasporu. Úřady podle běloruské lidskoprávní organizace Vjasna Pačobuta vinily konkrétně třeba z toho, že v médiích označil sovětský útok na Polsko z roku 1939 za agresi.

Varšava rozsudek označila za nespravedlivý. Sejm - tedy dolní komora polského parlamentu - ve středu přijal usnesení, ve kterém verdikt nad Pačobutem důrazně odsoudil a proces s ním označil za vykonstruovaný. "Tento rozsudek je vyvrcholením pokračujících represí běloruských úřadů proti polské menšině v Bělorusku, které trvají od začátku roku 2021," stojí v usnesení podle serveru Polsat News.

Premiér Mateusz Morawiecki na twitteru napsal, že osm let vězení pro Pačobuta je "nelidský rozsudek běloruského režimu" a "další projev pronásledování Poláků v Bělorusku". Polské ministerstvo zahraničí si kvůli němu předvolalo běloruského charge d´affaires. Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která žije v litevském exilu, označila rozsudek za "osobní pomstu" Lukašenka. Vjasna Pačobuta pokládá za politického vězně.

Bobrowniki jsou jedním z klíčových přechodů mezi Polskem a Běloruskem, podotkla agentura Reuters, podle níž se už tak napjaté vztahy mezi Varšavou a Minskem po středečním rozsudku dále vyhrotily. Polsko je důležitým útočištěm pro odpůrce Lukašenkova režimu a Varšava se stala jedním z nejbližších spojenců Kyjeva poté, co naopak běloruský spojenec Rusko loni v únoru napadlo Ukrajinu.

V roce 2021 vypukla na bělorusko-polské hranici migrační krize, když se ji pokoušely překonat tisíce migrantů mimo jiné z Blízkého východu. Varšava a Evropská unie obvinily autoritářský režim v Minsku, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce EU uvalené na Lukašenkův režim kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice. Varšava rovněž tvrdí, že polská menšina v Bělorusku čelí útlaku.