Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc

Putin dal Trumpovi právě tolik, aby mohl tvrdit, že dosáhl pokroku směrem k míru na Ukrajině, ale ne tolik, aby to vypadalo, že podlehl tlaku Kremlu. Trump se může odvolat na Putinův slib zastavit útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu po dobu 30 dnů. Pokud se tento závazek skutečně naplní, přinese to určitou úlevu civilistům.

To je ale podle BBC stále daleko od úplného a bezpodmínečného příměří, které Spojené státy od Ruska požadovaly. „Velmi hrozná válka“, jak ji Trump označuje a kterou tvrdí, že může ukončit, tak stále pokračuje.

Putin, na kterého Mezinárodní trestní soud vydal zatykač pro podezření z válečných zločinů, si díky tomuto jednání upevňuje svou pozici na světové politické scéně. Ruská státní média uvádějí, že telefonát mezi oběma prezidenty trval více než dvě hodiny. Kreml vydal obsáhlé oficiální shrnutí hovoru o 500 slovech, v němž ho prezentuje jako přátelskou konverzaci – dokonce se hovořilo i o ledním hokeji, což je detail, který domácí ruské publikum jistě ocení.

Po třech letech izolace a dlouho předtím napjatých vztazích je Rusko opět v přímém kontaktu s americkou administrativou, která má zájem o jednání. Oba lídři prý debatovali i o míru na Blízkém východě a „globální bezpečnosti“. Pro Kreml je to zásadní obrat, který by byl ještě před rokem nemyslitelný.

Před telefonátem se spekulovalo, zda Trump na Rusko vyvine skutečný tlak. Už déle než týden je totiž jasné, že Moskva příměří zdržuje. Nic však nenaznačuje, že by Putin čelil tvrdému napomenutí, jaké nedávno v Oválné pracovně zažil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Oficiální prohlášení obou zemí naznačují, že se nic zásadního nezměnilo. Rusko sice opakuje, že chce mír, ale místo aby přestalo vysílat drony a střílet, se zaměřuje na technikálie ohledně toho, jak by se případné příměří monitorovalo. Současně přichází s dalšími podmínkami, které by oslabily Ukrajinu.

Jednou z těchto podmínek je zastavení dodávek zbraní a zpravodajských informací Ukrajině ze strany jejích spojenců.

Ukrajinci mohou vnímat telefonát alespoň jako další důkaz, že Rusko nemá skutečný zájem svou invazi ukončit. Zatím také neexistuje žádný náznak, že by Spojené státy na ruské požadavky přistoupily.

Celkově ale tato jednání znamenají pro Ukrajinu jen minimální úlevu. Ani pro americkou diplomacii to není příliš povzbudivý výsledek.

Pro Kreml však šlo o poměrně dobrý den – takový, jaký by byl ještě před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu jen těžko představitelný.