Ruská představa o míru je vítězství. A Trump mu jde stále více na ruku

Když Donald Trump hovoří o dohodě s Ruskem, základním faktem zůstává, že moskevská představivost o míru se v podstatě rovná vítězství. Ruský prezident Vladimir Putin požaduje, aby Ukrajina bez dalšího boje opustila Donbas, prošla demilitarizací a vzdala se členství v Severoatlantické alianci. Kreml tak spoléhá na to, že sílící tlak na Kyjev přinese požadované výsledky v podobě územních ústupků.

Ukrajinský prezident Zelenskyj však nemůže ze strategických důvodů jednoduše ustoupit, jelikož zbývající území Donbasu představuje poslední pevně zakotvenou obrannou linii. Tuto skutečnost potvrdil i poradce pro národní bezpečnost Marco Rubio, podle něhož by prolomení této linie znamenalo pro ruská vojska přímou cestu do Kyjeva. Moskva navíc na ukrajinské obyvatelstvo tlačí prostřednictvím intenzivních dronových a raketových útoků zaměřených na kritickou infrastrukturu.

Administrativa Spojených států mezitím podnikla celou řadu kroků, které v Moskvě vyvolávají příznivý ohlas, avšak u spojenců budí obavy. Mezi tato opatření patřila dohoda o nákupu ruské nafty, jednostranně vyhlášené dočasné příměří v energetických útocích či omezení klíčových technologií jako je systém Starlink. Washington rovněž omezil sdílení zpravodajských informací, což ukrajinské síly na několik nocí připravilo o varování před blížícími se raketovými údery.

Tyto sporné kroky vyvolaly vlnu kritiky a politického napětí i uvnitř samotných Spojených států před nadcházejícími mezidobými volbami. Někteří republikánští zákonodárci se snaží distancovat od kroků, které považují za nevhodné ústupky Moskvě, a požadují vysvětlení odpovědných míst. Kritici poukazují na to, že podobná opatření poškozují kredibilitu americké zahraniční politiky a komplikují pozici spojenců.

Americký vyslanec Steve Witkoff se nedávno setkal s ukrajinským prezidentem v norské metropoli Oslu, kde probíhala jednání o dalším vývoji konfliktu. Na schůzce byli přítomni také další političtí představitelé evropských zemí, kteří se snaží udržet jednotnou podporu bránící se zemi. Witkoffova cesta následně pokračovala do Ruské federace, kde měl s tamním vedením projednávat možné obrysy mírových návrhů.

Zelenskyj po osobním jednání s americkými vyslanci v Oslu uvedl, že sdílení zpravodajských informací s Washingtonem nyní opět funguje tak, jak má. Současně vyjádřil naději, že Spojené státy brzy vyřeší také otázky týkající se dodávek systémů protivzdušné obrany Patriot a plného obnovení funkcí systému Starlink. Kyjev se tak nadále snaží zajistit potřebnou vojenskou podporu pro nadcházející náročné měsíce.

Zatímco americká diplomacie hledá cestu k dohodě, Rusko nadále pokračuje v útocích a neprojevuje opravdový zájem o spravedlivé ukončení války. Spojené státy čelí výtkám, že své kroky koordinují bez plného zapojení evropských partnerů, což v západních metropolích vzrůstá nervozitu. Diplomatičtí pozorovatelé shodně podotýkají, že Moskva těží z rozporů uvnitř západního tábora.

Celá situace odráží složitou politickou dynamiku ve Washingtonu, kde se mísí osobní preference prezidenta a snaha o politický zisk před volbami. Evropské státy a Ukrajina si mezitím stále zřetelněji uvědomují nutnost připravit se na scénář omezené americké podpory. Budoucnost konfliktu tak zůstává nadále nejistá a závislá na ochotě obou stran vytrvat v boji.