Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat

Ruské úřady podle BBC dlouhé kolony u benzínek oficiálně zdůvodňují neplánovanými opravami v rafinériích. Současná vlna palivové krize je však ještě závažnější než podobné výpadky na začátku léta. V mnoha případech zůstávají čerpací stanice zcela prázdné a řidiči, kterým dochází palivo v nádržích, nemají možnost přejet k jiné stanici.

Ke zmírnění nedostatku benzínu začalo Rusko pohonnou hmotu dokonce dovážet, což představuje pro zemi považovanou za energetickou velmoc a předního vývozce ropy výjimečný krok. Vláda navíc dočasně povolila výrobu a prodej méně kvalitního benzínu normy Euro 2, jehož prodej byl v zemi zakázán již v roce 2013. Tento druh paliva obsahuje podstatně více síry a podle odborníků může při dlouhodobějším užívání poškodit motory moderních vozidel, jeho výroba je však výrazně rychlejší.

Kromě energetického sektoru zasahují ukrajinské údery i další infrastrukturu, například distribuční centra obchodních sítí, což komplikuje dodávky zboží i podnikání. Ruský prezident Vladimir Putin sice veřejně přiznal, že útoky na průmyslová zařízení způsobují škody, zároveň však prohlásil, že nemají žádné kritické následky. Podle sociologů a nezávislých pozorovatelů však mezi oficiální retorikou a realitou vnímanou veřejností roste propast a v společnosti stoupá pocit nejistoty.

Přestože obyvatelé Moskvy čelí ekonomickým i praktickým dopadům války, na veřejnosti převládá snaha přizpůsobit se situaci. V metropoli probíhají státní oslavy a akce spojené s Dnem státní vlajky, které doprovází vlastenecká hudba i prezentace vojenské techniky pro děti. Mnozí lidé tak vedle každodenních starostí s vysokými cenami, nedostatkem benzínu a nočními výbuchy dronů vyjadřují přesvědčení, že nastalé obtíže zemi spíše sjednotí.