Severní Korea poprvé veřejně potvrdila, že vyslala vojáky na pomoc Rusku

Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu tvrdil, že ruské síly získaly Kursk zpět pod svou kontrolu. Ukrajinská strana však odmítá tyto zprávy a uvádí, že její jednotky v oblasti stále bojují, aby si udržely klíčové pozice, které by mohly být významné v budoucích mírových jednáních.

Nasazení severokorejských vojáků bylo dlouho předmětem spekulací. Podle ukrajinských a západních zpravodajských služeb poslala KLDR do Ruska kolem 12 000 vojáků. V březnu jihokorejské ministerstvo obrany uvedlo, že Severní Korea poslala dalších 3 000 vojáků jako posily za jednotky, které utrpěly těžké ztráty v bojích.

Nasazení severokorejských sil je výsledkem loňské dohody mezi Pchjongjangem a Moskvou, kdy Kim Čong-un a Vladimir Putin podepsali smlouvu o strategickém partnerství. Ta zavazuje obě země k okamžité vojenské pomoci v případě napadení.

V prohlášení severokorejské armády zaznělo, že všichni jejich vojáci, kteří bojovali za "spravedlnost", jsou hrdiny a reprezentují čest své vlasti. Kim Čong-un rovněž oznámil, že na jejich počest bude postaven památník.

Ruská armáda v sobotu poprvé oficiálně poděkovala severokorejským vojákům za jejich "profesionalitu, vytrvalost, odvahu a hrdinství v boji". Kromě vojáků dodává KLDR Rusku také zbraně, včetně krátkodosahových balistických raket, samohybných houfnic a raketometů.

Spojené státy označily zapojení Severní Koreje do války za vážné porušení mezinárodního práva a vyzvaly k okamžitému ukončení veškeré podpory ze strany Moskvy. Jihokorejské ministerstvo obrany uvedlo, že Severní Korea svou účastí ve válce ohrožuje světový mír a porušuje rezoluce OSN.

Analytici připomínají, že podobné popírání a následné přiznání, jako v případě Severní Koreje, předvedlo Rusko už v roce 2014 při okupaci Krymu. Tehdy Moskva nejprve tvrdila, že v oblasti působí pouze "místní domobrana", aby později připustila, že šlo o ruské speciální jednotky.