Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

Spojené státy jsou největším světovým dárcem mezinárodní pomoci, přičemž v roce 2023 vydaly na tento účel 68 miliard dolarů. Memorandum však činí výjimky pouze pro nouzovou potravinovou pomoc a vojenské financování Izraele a Egypta. Ostatní formy pomoci, včetně vojenské podpory, rozvojových programů a humanitárních projektů, se pozastavují.

Interní zpráva uvádí, že žádné nové prostředky nesmějí být přiděleny na nové programy nebo prodloužení stávajících projektů, dokud nebudou jednotlivé návrhy přezkoumány a schváleny. Rovněž se nařizuje pozastavení probíhajících prací v rámci existujících smluv až do rozhodnutí ministra zahraničí.

Ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že zahraniční pomoc USA by měla být poskytována pouze tehdy, pokud učiní Ameriku „silnější“, „bezpečnější“ nebo „bohatší“. Tento krok má potenciálně zásadní dopad na humanitární a rozvojové programy financované Spojenými státy, včetně projektů v oblasti odminování, sanitace, přístřeší a dodávek vody.

Podle expertů, jako je Josh Paul, bývalý úředník ministerstva zahraničí, se jedná o velmi široký krok, který zastavuje nejen nové projekty, ale i již probíhající iniciativy. Také bývalý ředitel mise USAID na Blízkém východě Dave Harden označil toto opatření za velmi závažné, přičemž poznamenal, že globální charakter tohoto opatření je bezprecedentní.

Tento krok přichází v době zvýšené humanitární pomoci do Pásma Gazy po uzavření příměří mezi Izraelem a Hamasem a také uprostřed několika dalších krizí hladu ve světě, včetně situace v Súdánu. Pomoc Ukrajině, která za vlády Joea Bidena obdržela miliardy dolarů, by mohla být rovněž ovlivněna.

Ministerstvo zahraničí zatím neposkytlo žádný oficiální komentář.
 
 

Související

Donald Trump

Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii

Většina obyvatel Spojených států se domnívá, že prezident Donald Trump se dostatečně nevěnuje nejzásadnějším problémům, které zemi v současnosti trápí. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury SSRS pro stanici CNN vyjádřilo nespokojenost s prezidentovými prioritami rekordních 73 procent respondentů, zatímco pouze 27 procent dotázaných má za to, že se hlava státu soustředí na správné záležitosti. Tento stav odráží rostoucí skepsi veřejnosti ohledně vojenského angažmá v Íránu i přetrvávající obavy ze stagnující ekonomiky.
Ilustrační foto

Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů

Americká Spolková komise pro komunikace (FCC) v úterý oznámila zákaz dovozu a prodeje čínských humanoidních robotů, přičemž jako hlavní důvod uvedla neakceptovatelná rizika pro národní bezpečnost Spojených států. Tento krok představuje další z řady opatření, jimiž se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží systematicky vytlačovat čínské technologie z amerického trhu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Tusk

Armáda byla připravena ruskou raketu sestřelit, prohlásil Tusk

Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že podle dosud shromážděných důkazů byla raketa, která během nočního ruského masivního náletu na Ukrajinu narušila vzdušný prostor Polska, ruská střela s plochou dráhou letu typu Ch-101. Předseda vlády zdůraznil, že polské ozbrojené síly i piloti reagovali na situaci velmi rychle a efektivně. Armáda byla podle jeho slov v plné pohotovosti a připravena objekt okamžitě sestřelit, pokud by v letu nad polským územím pokračoval.

před 1 hodinou

Egypt, ilustrační foto

Válka s Íránem se dál rozrůstá. Poprvé byl zasažen i Egypt

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se dál rozrůstá a postupně do svého víru vtahuje další země v regionu. Poprvé od vypuknutí konfliktu byla přímo zasažena egyptská infrastruktura, když bezpilotní letoun zaútočil na přístav Damieta. Terčem úderu se stal terminál na zkapalněný zemní plyn, kde hořela dvě plavidla, z nichž jedno vlastnila americká společnost. Egyptské úřady incident oficiálně potvrdily, k odpovědnosti se však zatím žádná ze stran nepřihlásila.

před 2 hodinami

Donald Tusk

Polsko nebylo cílem ruské rakety, mírní napětí Tusk. EU incident ostře odsuzuje, USA jej chtějí prošetřit

Polský premiér Donald Tusk navštívil místo dopadu střely, která během nočního masivního ostřelování Ukrajiny narušila vzdušný prostor země a zřítila se na jejím území. Podle prvotních závěrů vyšetřování šlo o ruskou střelu s plochou dráhou letu typu Ch-101. Předseda vlády po obhlídce terénu potvrdil, že nic nenasvědčuje tomu, že by Polsko bylo přímým cílem tohoto útoku.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Další extrémní počasí je tady. Jak zvládnout vedra? Inspirujte se u obyvatel tropických států

Vlny veder se v posledních letech stávají běžnou součástí i v oblastech, kde byla dříve vysoká horka výjimkou. Zatímco pro obyvatele střední Evropy mohou teploty přesahující třicet či čtyřicet stupňů Celsia znamenat výrazný zásah do denního režimu, v mnoha částech světa představují celoroční realitu. Lidé žijící v horkých podnebích si za generace vyvinuli efektivní strategie a návyky, jak se s extrémními teplotami vyrovnat bez nutnosti spoléhat se výhradně na energeticky náročnou klimatizaci. Poznatky obyvatel zemí, kde jsou extrémní teploty prakticky na denním pořádku, shromáždil server The Guardian.

před 3 hodinami

Indie, ilustrační foto

Jak se Rusko dostává ke klíčovým evropským technologiím? Sankce obchází skrze jeden asijský stát

Ruské zbrojní a bezpečnostní firmy využívají dodavatelské řetězce v Indii k dovozu tisíců položek citlivé technologie pocházející z Evropy. Analýza společnosti Strider Technologies ukazuje, že od zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 prošlo přes Indii do Ruska přibližně padesát tisíc položek regulovaného či citlivého zboží. Tento vývoj staví Spojené království i Evropskou unii do složité situace, neboť obě entity se s Novým Dillí snaží rozvíjet hlubší obchodní i bezpečnostní vztahy.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj se vypravil do Polska. Restartoval vztahy s Tuskem

Návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Polsku a jeho setkání s tamním premiérem Donaldem Tuskem označil bývalý vysoký americký diplomat Daniel Fried za mimořádně zdařilý a strategicky významný krok. Obě země tímto jednáním vyslaly jasný signál k restartu vzájemných vztahů. Jednání se uskutečnilo v Lublinu po týdnech zvýšeného napětí, které pramenilo především z historických sporů i některých politických otázek týkajících se ukrajinských uprchlíků.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Detaily schůzky zveřejněny: Netanjahu postupoval opatrně, snažil se Trumpa nenaštvat

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při své nejnovější návštěvě Washingtonu zvolil vůči americké administrativě výrazně opatrnější přístup než v minulosti. Zatímco dříve otevřeně doporučoval konkrétní vojenské kroky a předkládal plány na rychlý pád teheránského režimu, tentokrát se omezil pouze na předávání informací a obecnější konzultace. Izraelská strana si je totiž dobře vědoma, že její pozice v Bílém domě i u americké veřejnosti v poslední době oslabila.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

raketový systém Patriot

Zásoby raket Patriot se tenčí. Na obzoru je unikátní trilaterální dohoda

Záměr vytvořit trilaterální dohodu mezi Polskem, Spojenými státy a Ukrajinou o společné výrobě střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot má podle odborníků potenciál výrazně urychlit posilování evropské odolnosti. O významu tohoto plánu hovořila ve vysílání stanice TVP World analytička z amerického think-tanku Atlantic Council Myroslava Gongadzeová, podle níž je takový krok v jednoznačném zájmu všech tří zúčastněných stran.

před 7 hodinami

Požár

Ohnivé peklo o síle atomových bomb. Požáry v Evropě jsou největší v historii, vytváří vlastní bouřky

Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.

před 8 hodinami

Trosky rakety CH-101

Desetimetrový kráter v Polsku způsobila ruská střela

Během nočního masivního útoku na Ukrajinu narušila vzdušný prostor Polska, které je členem Severoatlantické aliance, ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. O události informoval ukraińský ministr zahraničí Andrij Sybiha s tím, že jde o další jednoznačný důkaz krizové situace. Šéf ukrajinské diplomacie na sociální síti X zdůraznil, že posílení protivzdušné obrany jeho země je v současnosti zcela klíčové pro bezpečnost celého euroatlantického společenství.

před 8 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

V Polsku zněly sirény, do vzduchu vzlétly F-16. Neznámý objekt po sobě nechal desetimetrový kráter

Dramatická noc na východě Polska přinesla narušení vzdušného prostoru a rozsáhlé bezpečnostní manévry. V reakci na masivní ruský letecký úder proti sousední Ukrajině se v Lublinu a Krasnymstawu před čtvrtou hodinou ranní rozezněly sirény podléhající systému včasné výstrahy. Alarmy byly spuštěny na základě pokynu vládního centra pro bezpečnost, jelikož ruské raketové útoky probíhaly v těsné blízkosti polských hranic. Obyvatelé měst slyšeli po několika minutách opětovný signál ohlašující odvolání hrozby, přičemž představitelé samospráv apelovali na zachování klidu a sledování oficiálních zpráv.

před 9 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko provedlo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Mezi mrtvými jsou i děti

Rozsáhlý ruský útok pomocí balistických raket a dronů si během čtvrteční noci na Ukrajině vyžádal nejméně osm lidských životů. Mezi oběťmi masivního ostřelování, které zasáhlo několik regionů po celé zemi, jsou podle ukrajinských úřadů i dvě děti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom před možným úderem varoval již ve středu s tím, že Moskva chystá rozsáhlý útok, a vyzval obyvatele k přísnému dodržování vzdušných poplachů.

před 11 hodinami

Sucho

Tropické počasí prohloubí opakující se problém

Problémy se suchem se v Česku opakují už prakticky každý rok. Nedostatek vláhy panuje i nyní, přičemž právě začala další vlna tropických veder. Prognózy expertů z hydrometeorologického ústavu tak nejsou příznivé. 

včera

včera

Senát ČR

Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun

Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO)  na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

včera

Ilustrační fotografie.

Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz

Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.

včera

včera

Češi se s Knížákem rozloučí v příštím týdnu. Pohřeb s poctami bude v Praze

Česko se rozloučí se zesnulým výtvarníkem Milanem Knížákem v závěru příštího pracovního týdne. Oznámila to rodina, která souhlasila s tím, že se na organizaci pohřbu bude podílet stát. Bývalý šéf Národní galerie a rektor Akademie výtvarných umění Knížák zemřel o uplynulém víkendu, bylo mu 86 let. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy