Francouzský europoslanec a prezidentský kandidát Raphaël Glucksmann vystoupil na pařížském summitu serveru Politico s ostrou kritikou politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Reagoval tak na nedávné rozhodnutí USA zmírnit sankční restrikce na vývoz ruské nafty, což podle něj poškozuje zájmy evropského kontinentu. Vítěz nedávných centristických primárek zároveň představil své silně proevropské a proukrajinské postoje.
Glucksmann během svého projevu prohlásil, že v čele Spojených států stojí člověk, který funguje buď jako užitečný idiot, nebo jako přímý agent destrukce evropské síly a svobody. Ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině označil za přímé ohrožení všech Evropanů, kteří se v současném globálním kontextu ocitají osamoceni. Zdůraznil, že americká politika v oblasti energetiky a sankcí prospívá výhradně ruskému režimu.
Političtí analytici a sám kandidát varují před nárůstem vlivu krajní pravice na domácí scéně v souvislosti s nadcházejícími prezidentskými volbami v roce 2027. Glucksmann upozornil, že případné zvolení jeho hlavní soupeřky Marine Le Penové do úřadu hlavy státu by znamenalo obrovské vítězství pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Takový výsledek by podle jeho slov představoval zásadní krok k celkové porážce evropského kontinentu.
Marine Le Penová dříve vyjádřila jistou formu obdivu vůči ruskému vedení, přestože formálně odsoudila plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu. Někteří členové její strany Národní sdružení nadále odmítají jakoukoliv pomoc Kyjevu a prosazují posílení vztahů s Moskvou. Průzkumy veřejného mínění přitom ukazují, že Le Penová disponuje dvouciferným náskokem před ostatními kandidáty pro první kolo příštích prezidentských voleb.
Samotný Raphaël Glucksmann se v aktuálních předvolebních průzkumech umisťuje na čtvrtém místě za předními politickými osobnostmi. V reakci na bezpečnostní výzvy vyzval k vytvoření evropského systému protivzdušné obrany pro Ukrajinu a k vybudování silného, nezávislého obranného průmyslu. Podle jeho názoru udělala Evropa obrovskou chybu, když po celá desetiletí zcela delegovala svou suverenitu a bezpečnost na Washington.
Evropská unie však podle něj zůstává hluboce rozdělena v otázce toho, zda by k financování obranných projektů měly sloužit i peníze určené pro mimounijní státy. Francie v současnosti vede snahy o omezení přístupu externích partnerů k evropským fondům zaměřeným na konkurenceschopnost. Glucksmann zároveň navrhuje zavedení společného dluhu EU na obranu, což dosud odmítají Německo a další fiskálně konzervativní členské země.
Bez společných investic a rychlé reakce nebudou podle francouzského europoslance žádné evropské státy schopny čelit budoucím válečným konfliktům s globálními velmocemi. Ve své zahraniční politice hodlá v případě zvolení upřednostňovat úzké vazby se zeměmi střední a východní Evropy. Prezident by podle něj měl v rámci zahraničních cest zamířit neprodleně do Varšavy či Tallinnu namísto dřívějších pokusů o sbližování s Moskvou nebo Pekingem.
Kandidát se vyjádřil také k obchodním vztahům s Čínou, se kterou se unijní blok snaží snížit obrovský každodenní obchodní deficit. Evropa podle něj musí využít své vyjednávací síly a trvat na dodržování klimatických cílů včetně ukončení prodeje vozů se spalovacími motory. Záměrem je zabránit tomu, aby klíčový automobilový a technologický sektor kompletně ovládly čínské firmy.
Kromě velkých geopolitických témat se Glucksmann zaměřil také na domácí politická témata a nedávné nepokoje ve francouzských školách. Označil protesty středoškolských studentů za zcela legitimní a plně odůvodněné. Reagoval tak na dlouhodobé problémy, mezi něž patří nedostatek pedagogů, přeplněné třídy a špatný technický stav budov.
V souvislosti s těmito protesty rovněž kritizoval současné finanční ohodnocení učitelů ve Francii, které podle něj neodpovídá náročnosti jejich profese. Prezidentská kampaň tak kandidáta nutí propojovat radikální témata zahraniční politiky s řešením palčivých sociálních a ekonomických problémů uvnitř země. Tyto domácí výzvy budou hrát klíčovou roli v jeho snaze posílit svou pozici před samotným hlasováním.
Související
Nejsem fanouškem Zelenského, jednat s ním je horší než s Putinem, prohlásil Trump
Trump označil obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie za ostudné. K ruským útokům na Ukrajinu mlčí
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Trump je buď užitečný idiot, nebo cíleně oslabuje Evropu, prohlásil kandidát na francouzského prezidenta
před 1 hodinou
Kdo to platil a kolik to stálo? Pavel poskytl detaily o své dovolené v Maroku i letu k volbám
před 2 hodinami
Vlak u Eurotunnelu smetl autobus. 19 lidí se zrnailo
před 3 hodinami
Trump označil obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie za ostudné. K ruským útokům na Ukrajinu mlčí
před 4 hodinami
Počasí: Příští týden nás čeká nadprůměrné teplo, teploty porostou až k 18 stupňům
včera
CNN: Ukrajina je na suchu. Zásoby střel pro americké systémy Patriot definitivně došly
včera
FT: Evropští lídři vyzvou Zelenského, aby mírnil svou kritiku Trumpa
včera
Trump ustoupil kritice. Poprava se živě vysílat nebude
včera
Je to ještě legitimní cíl? Ukrajinské útoky na datová centra v Rusku znepokojují odborníky
včera
Politico: Po pádu Orbána se Fico stává nejvýznamnějším spojencem Putina v EU
včera
Nádor, který měl v plicích papež Lev, je zhoubný, potvrdili lékaři. Rekonvalescence může trvat déle, než se čekalo
včera
Zelenskyj prohlásil, že se cítí zrazen Trumpem
včera
Bílý dům zareagoval na kritiku, postavil se za novou tiskovou mluvčí
Aktualizováno včera
Konec vysílače Liblice B. Nejvyšší stavba v Česku šla k zemi
včera
Desítky amerických generálů vyzvaly americkou vládu k okamžitému zrušení plánu na živé vysílání popravy
včera
Proč je Starlink pro Ukrajinu tak důležitý?
včera
V Černém moři hoří chemický tanker, možná jej zasáhly ruské drony
včera
Babiš: Návrhy k novým zdrojům rozpočtu EU jsou pro Česko nepřijatelné
včera
USA zvažují, že proti Íránu nasadí "matku všech bomb"
včera
Za omezením Starlinku na Ukrajině může stát Trumpova vláda, naznačil Musk
Americký podnikatel Elon Musk naznačil, že za novými omezeními rychlosti a používání satelitní sítě Starlink, která využívají ukrajinská vojenská zařízení, může stát přímo vláda Spojených států. Služba Starlink přitom hraje klíčovou roli v ukrajinské obraně, neboť pomáhá Kyjevu navádět drony na ruské cíle a chránit vlastní vzdušný prostor. Omezení rychlosti na sto mil za hodinu však nedávno narušila probíhající bojové mise ukrajinských ozbrojených sil.
Zdroj: Libor Novák