Trump: Ukrajina možná jednou bude ruská

„Možná uzavřou dohodu, možná ne. Možná jednou budou ruská, možná ne,“ řekl Trump v rozhovoru, ve kterém znovu zdůraznil, že USA by měly získat ekonomickou návratnost za svou podporu Kyjevu. Opět navrhl, že by Spojené státy měly mít přístup k ukrajinským vzácným nerostům výměnou za vojenskou pomoc.

Trumpova slova okamžitě přivítal Kreml. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že Trumpovy výroky „z velké části odpovídají realitě“ a připomněl, že „významná část Ukrajiny“ si podle něj přeje být součástí Ruska.

Od začátku invaze v únoru 2022 Moskva neopustila svůj cíl podmanit si Ukrajinu. Ruské vedení původně očekávalo, že Kyjev padne během několika dnů a zbytek země během několika týdnů. Přestože válka brzy vstoupí do svého čtvrtého roku, Kreml stále okupuje přibližně pětinu ukrajinského území. V roce 2023 zorganizovalo Rusko v okupovaných regionech Doněck, Luhansk, Záporoží a Cherson zmanipulované referenda, jejichž výsledky mezinárodní společenství neuznalo.

Trump v rozhovoru také tvrdil, že jeho administrativa dosáhla „obrovského pokroku“ v přípravě potenciálních mírových jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Zelenskyj v pondělí potvrdil, že „někteří vážní lidé“ z Trumpovy administrativy tento týden navštíví Ukrajinu před bezpečnostní konferencí v Mnichově, kde se má setkat s Vancem.

Současný prezident USA zopakoval svou myšlenku, že americká pomoc Ukrajině by měla být spojena s ekonomickými výhodami pro Spojené státy. „Mají nesmírně cennou půdu, pokud jde o vzácné zeminy, ropu, plyn a další zdroje. Chci, aby naše peníze byly zajištěné,“ řekl Trump a dodal, že požádal Ukrajinu o „ekvivalent 500 miliard dolarů ve vzácných kovech“, s čímž Kyjev „v podstatě souhlasil“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se podle všeho snaží udržet Trumpovu podporu tím, že Spojeným státům nabízí možnost těžby těchto nerostů. Tento plán byl součástí širší strategie, kterou Ukrajina loni představila svým spojencům jako součást poválečného ekonomického a bezpečnostního rámce. „Američané pomohli nejvíce, a proto by měli nejvíce vydělat,“ řekl Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro agenturu Reuters. Zároveň vyjádřil přání projednat tuto otázku přímo s Trumpem.

Trump již dříve dal najevo svůj záměr zajistit americký přístup k ukrajinským surovinám jako součást širšího geopolitického boje o kontrolu nad strategickými zdroji. Počátkem tohoto měsíce v Oválné pracovně uvedl, že Washington jedná s Ukrajinou o dohodě, která by americkou podporu zajistila právě prostřednictvím těžby vzácných surovin.

Trumpovy výroky vyvolaly negativní reakce mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Německý kancléř Olaf Scholz kritizoval Trumpův přístup jako „velmi egoistický a sebestředný“ a varoval před tím, že by USA mohly upřednostňovat vlastní ekonomické zájmy před širší podporou Ukrajiny v jejím boji proti ruské agresi.

Tento přístup ostře kontrastuje s politikou administrativy Joea Bidena, která podporuje Ukrajinu především kvůli obraně principu národní suverenity a zabránění tomu, aby si jedna země mohla násilím přivlastnit území sousedního státu. Trumpova slova tak posilují jeho dlouhodobě transakční pohled na mezinárodní politiku.

Komentáře amerického prezidenta přicházejí v době, kdy evropští lídři zvažují svou další strategii vůči Ukrajině a Rusku. Polský prezident Andrzej Duda na summitu v Dubaji varoval, že Rusko nesmí z války vzejít jako vítěz. „V ideálním případě by Ukrajina měla získat zpět všechna svá okupovaná území, ale prioritou je, aby válka skončila – ne za ruských podmínek,“ uvedl Duda.

Trumpovy výroky o možné budoucnosti Ukrajiny jako součásti Ruska tak pravděpodobně posílí obavy v Evropě i mezi spojenci Kyjeva. Pokud by americká politika po volbách v roce 2024 směřovala k omezení podpory Ukrajiny, mohlo by to mít vážné důsledky pro celý vývoj konfliktu.