Trump uvalil sankce na Mezinárodní trestní soud (ICC)

Nové opatření zavádí finanční a vízová omezení pro jednotlivce i jejich rodiny, kteří pomáhají ICC v jeho vyšetřováních vůči americkým občanům či spojencům USA. Trump dokument podepsal v době návštěvy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu.

Rozhodnutí přichází poté, co ICC loni v listopadu vydal zatykač na Netanjahua kvůli údajným válečným zločinům v Pásmu Gazy, které Izrael odmítá. Zatykač byl vydán i na jednoho z velitelů Hamásu.

Mezinárodní trestní soud je institucí s pravomocí stíhat pachatele genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. V minulosti vydal zatykače například na ruského prezidenta Vladimira Putina za údajné válečné zločiny na Ukrajině, vůdce Tálibánu za pronásledování afghánských žen a dívek či představitele armády Myanmaru kvůli zločinům na Rohinzích.

Činnost soudu podporuje více než 120 států, včetně Velké Británie a většiny evropských zemí. Spojené státy a Izrael však mezi členy nepatří.

Nizozemsko, kde ICC sídlí, Trumpovo rozhodnutí odsoudilo. „Práce soudu je klíčová v boji proti beztrestnosti,“ uvedl nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp na sociální síti X.

Bílý dům mezitím obvinil ICC, že vytvořil „ostudnou morální rovnost“ mezi Izraelem a Hamásem tím, že vydal zatykače na jejich představitele současně. Trump ve svém exekutivním příkazu varoval, že postup ICC „vytváří nebezpečný precedens“ a ohrožuje americké občany, kteří se mohou stát terčem „šikany, zneužívání a možného zatčení“.

„Toto škodlivé jednání podkopává suverenitu Spojených států a ohrožuje národní bezpečnost i zahraničněpolitické zájmy USA a jejich spojenců, včetně Izraele,“ stojí v dokumentu.

Americká vláda dlouhodobě odmítá jakoukoli pravomoc ICC vůči americkým občanům či úředníkům. Trump již během svého prvního funkčního období uvalil sankce na představitele ICC, kteří vyšetřovali údajné válečné zločiny americké armády v Afghánistánu. Tyto sankce později zrušila administrativa Joea Bidena.

V lednu tohoto roku americká Sněmovna reprezentantů hlasovala o sankcích proti ICC, ale návrh neprošel Senátem.

Trumpovo rozhodnutí přichází v době, kdy vyvolal další kontroverzi svým prohlášením o budoucnosti Gazy. Během společné tiskové konference s Netanjahuem oznámil plán, podle něhož by Spojené státy převzaly kontrolu nad Pásmem Gazy, přesídlily palestinskou populaci a proměnily území v „Riviéru Blízkého východu“.

Po kritice ze strany arabských zemí a OSN Trump svůj plán zopakoval na sociální síti Truth Social, kde uvedl, že „Gaza bude předána Spojeným státům Izraelem po ukončení bojů“. Slíbil, že žádní američtí vojáci nebudou do oblasti vysláni.

Trumpův návrh však vyvolal otázky ohledně osudu dvou milionů obyvatel Gazy. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že případné přesídlení Palestinců by bylo pouze dočasné. Ministr zahraničí Marco Rubio sdělil, že obyvatelé Gazy by území opustili „jen na přechodnou dobu“ během jeho rekonstrukce.

Izraelský premiér Trumpův plán označil za „pozoruhodný“. Izraelský ministr obrany Joav Galant nařídil armádě připravit se na „dobrovolný odchod“ obyvatel Gazy, přičemž zmínil možnost evakuace po zemi, moři i vzduchem.

Během návštěvy Washingtonu Netanjahu rovněž předal Trumpovi zvláštní dar – zlatý pager. Tento předmět odkazoval na izraelskou vojenskou operaci proti libanonskému hnutí Hizballáh v září loňského roku, kdy Izrael využil nástražné komunikační zařízení.

Podle libanonských úřadů si útoky vyžádaly desítky mrtvých a tisíce zraněných, včetně civilistů.