Trump žene Spojené státy do izolace. Ani jeho nástupce pravděpodobně nebude schopen tento trend zvrátit

Prezident Trump během svého druhého mandátu systematicky likviduje tradiční roli Spojených států, kterou tato země zastávala od konce druhé světové války coby garant mezinárodního řádu a stability. Ačkoli jeho předchůdci, například Ronald Reagan, prováděli zásadní reformy a přispívali k transformaci americké politiky, nikdy nezpochybnili samotný základ amerického vedení a jeho odpovědnost za udržování globální rovnováhy sil.

Trump však v rámci svého politického programu cíleně rozbíjí či zcela ruší klíčové instituce, například agenturu USAID, která byla dlouhodobě pilířem humanitární a rozvojové pomoci a jejíž činnost byla zásadní pro podporu demokracie a stability v rozvojových zemích. Podle serveru National Interest tímto krokem americký prezident zásadně podkopává důvěru spojenců i závislost rozvojových zemí na Spojených státech jako na důvěryhodném partnerovi.

Trumpova administrativa navíc omezuje či přímo ruší programy související s podporou lidských práv, demokratických institucí a práv uprchlíků, což ve svém důsledku znamená významné oslabení amerického vlivu zejména v Africe a dalších rozvojových regionech. Tento trend snižuje americkou schopnost prosazovat své hodnoty a strategické zájmy prostřednictvím měkké moci.

Zejména alarmující je, že prezident staví svou ekonomickou politiku na extrémním protekcionismu, který výrazně připomíná politiku Spojených států ve 30. letech minulého století. Zavedení vysokých cel nejen na produkty z Číny a dalších konkurenčních ekonomik, ale dokonce i na výrobky tradičních spojenců, představuje přímý útok na globální obchodní řád a podrývá principy otevřeného trhu, na nichž Spojené státy samy po desetiletí stavěly svou hospodářskou dominanci.

Tento přístup, jak upozorňuje National Interest, oslabuje americkou konkurenceschopnost, vyvolává riziko odvetných opatření a může vést ke snížení HDP a ztrátám pracovních míst v klíčových sektorech, jako je zemědělství a průmyslová výroba.

Neméně závažné jsou projevy Trumpovy politiky v oblasti bezpečnosti a obrany. Jeho administrativa nejen rétoricky, ale i konkrétními kroky zpochybňuje závazky Washingtonu k obraně Evropy před Ruskem. Tento postoj vyvolává v evropských státech pocit nejistoty a nutí je investovat více do vlastní obrany a hledat cesty k dosažení strategické autonomie.

Hrozí tak, že Evropa začne budovat nezávislou obrannou politiku, což povede k oslabení transatlantických vazeb, které byly po desetiletí klíčovým pilířem stability euroatlantického prostoru. Pokud bude navíc pokračovat Trumpovo partnerství s Ruskem, bezpečnostní architektura Evropy a Severoatlantické aliance může dojít až k úplné destrukci.

Druhý Trumpův mandát proto představuje zásadní a pravděpodobně trvalý posun Spojených států směrem k izolacionismu a unilateralismu, který by byl obtížně zvratitelný i v případě zvolení umírněného prezidenta po roce 2028. Budoucí administrativa by čelila velmi složitému úkolu: nejen obnovit roli Spojených států v mezinárodních institucích a restartovat multilaterální spolupráci, ale také navrátit důvěru spojenců, která byla v důsledku Trumpovy politiky vážně narušena.

Pro příští vládu bude klíčové realisticky přijmout multipolární charakter současného mezinárodního prostředí a hledat nové formy spolupráce se státy, které usilují o větší podíl na rozhodovacích procesech. Snaha o obnovu americké prestiže a vlivu nebude možná bez konkrétních kroků, od systematického rušení celních bariér, přes obnovení financování vědeckého výzkumu a podpory inovací, až po masivní investice do klimatických a humanitárních programů, které USA dlouhodobě činily lídrem v globálním měřítku.