Trumpova cla vstoupila v platnost. USA spadnou do recese a hrozí stagflace, obávají se ekonomové

Největším cílem se stala Čína, na jejíž zboží nyní platí clo ve výši minimálně 104 procent. Trump dokonce zvýšil původně oznámenou sazbu poté, co Peking neustoupil od své reakce – cla ve výši 34 procent, která vstoupila v platnost v úterý.

Tyto tzv. reciproční sazby, které nejsou ve skutečnosti příliš reciproční, byly vypočítány na základě obchodního deficitu dané země s USA, poděleného vývozem do USA a vynásobeného faktorem 1/2. Výsledná cla se pohybují mezi 11 a 50 procenty. Kromě Mexika a Kanady nebyly ušetřeny ani hlavní obchodní partneři USA. Evropská unie čelí 20% clu, Čína 34%, Japonsko 24%, Vietnam 46% a Jižní Korea 25%.

Tato opatření přicházejí jen několik dní po uvalení 10% univerzálního cla na všechny dovozce s výjimkou Mexika a Kanady. U států zahrnutých v seznamu recipročních tarifů se však tato sazba nesčítá – například Japonsku se clo zvýšilo pouze o dalších 14 procentních bodů, protože 10% sazba již platila.

„Naše země a její daňoví poplatníci byli více než 50 let okrádáni. Ale to se už nestane,“ prohlásil Trump při oznámení těchto opatření, která jsou nejvyššími v zemi za posledních sto let.

Prezident rovněž prohlásil, že Spojené státy byly ostatními zeměmi – zejména Čínou – „prakticky ponechány napospas“. Tyto tarify ale podle ekonomů zasáhnou i samotné Američany, protože cla platí dovozci, kteří náklady přenášejí na distributory, prodejce a nakonec na zákazníky.

Podniky v zahraničí také nebudou ušetřeny, protože americké firmy začnou nakupovat od zemí s nižšími cly. Trumpovy kroky tak hrozí vyvoláním globální obchodní války, kterou je Čína odhodlána dotáhnout „až do konce“, jak uvedlo tamní ministerstvo obchodu.

Na sociální síti Truth Social Trump zároveň uvedl, že „Čína si zoufale přeje dohodu, ale neví, jak ji začít“.

Zvyšuje se riziko recese a stagflace. V důsledku zavedení tarifů, které Trump označil za „den osvobození“, bylo během několika dní vymazáno několik bilionů dolarů z hodnoty amerických akcií. JPMorgan odhaduje 60% pravděpodobnost globální recese do konce roku, zatímco ještě nedávno hovořila o 40 procentech.

Ekonomové této banky připomínají, že současné zvýšení cel od Trumpova návratu do Bílého domu představuje největší daňové zvýšení v USA za posledních 60 let. Očekávají negativní dopady na spotřebitelské výdaje, firemní investice, obchodní důvěru a dodavatelské řetězce.

Podle nezávislé organizace Tax Foundation budou američtí spotřebitelé kvůli těmto clům platit průměrně o 2 100 dolarů ročně více.

Trump už dříve oznámil 20% clo na veškerý dovoz z Číny a 25% cla na dovoz oceli, hliníku a automobilů. Goldman Sachs tento týden zvýšil pravděpodobnost recese v USA během následujících 12 měsíců na 45 %. Očekávali, že Trump původně navrhne tvrdá cla a později je zmírní.

Podle ekonoma Briana Bethunea z Boston College vstoupí americká ekonomika do recese už ve druhém čtvrtletí letošního roku. Ještě závažnější je však riziko stagflace – tedy stagnace hospodářského růstu doprovázené rostoucí inflací. Bethune podle CNN tvrdí, že inflace se projeví už v květnu a v červnu a červenci se dále zrychlí.

Někteří analytici ale recesi nepředpovídají. Morgan Stanley uvedla, že USA se recesi vyhnou – protože podle ní Trump nakonec uzavře s partnery nové dohody. Hlavní obchodní poradce prezidenta Peter Navarro zároveň prohlásil, že recese nehrozí.

Přesto desítky zemí, které nabídly jednání, zatím nenalezly společnou řeč s americkou vládou. Trumpův tým tvrdí, že důležitější než samotná cla jsou neférové praktiky jako manipulace s měnou, daňové výhody nebo využívání levné pracovní síly.

Trumpova opatření nejvíce zasáhla Čínu – druhou největší ekonomiku světa. V době jeho prvního mandátu činilo průměrné americké clo na čínské zboží 19,3 %. Bidenova administrativa většinu těchto tarifů ponechala a dokonce přidala další. Přesto byla Čína v loňském roce stále druhým největším dodavatelem zboží do USA.

V roce 2024 dodala Čína do USA zboží v hodnotě 439 miliard dolarů, zatímco Spojené státy exportovaly do Číny zboží za 144 miliard. I přes vysoká cla si Čína udržela dominantní postavení v několika oblastech.

Vzájemné sankce nyní ohrožují domácí průmysly a mohou vést k masovým propouštěním. I kdyby Trump cla zrušil – což opakovaně odmítá – část škod už je podle odborníků nevratná.

Ekonom Colin Grabow z Cato Institutu dodává, že prezidentova politika poškodila důvěryhodnost Spojených států nejen kvůli slabému odůvodnění cel, ale i kvůli porušení principů volného obchodu. Podniky podle něj potřebují stabilní prostředí – a to nyní americká vláda neposkytuje.