Ukrajina mění přístup k válce. Nebude ji financovat tištěním peněz

Ukrajinská centrální banka byla loni nucena natisknout miliardy hřiven (jedna hřivna je 0,60 Kč), aby vyrovnala schodek v rozpočtu. "Byla to rychlá náprava, ale velmi nebezpečná," sdělil Pyšnyj listu.

Ministerstvo financí dříve nebylo ochotno využít domácí dluhopisové trhy nebo zvýšit příjmy. Vláda ale kurz změnila a připravila půdu pro půjčku za 15,6 miliardy dolarů (343 miliard Kč) dohodnutou mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Kyjevem minulý týden. Půjčku ještě musí odsouhlasit výkonná rada fondu. Pevnou součástí dohody s MMF je právě konec měnového financování a naopak využívání domácích dluhopisových trhů a opatření ke zvýšení daňových příjmů, uvedly FT.

Ekonomové se obávali, že by se Ukrajina mohla loni dostat kvůli tištění peněz do hyperinflační spirály, protože tiskla peníze aby vyrovnala opožděné platby finanční pomoci z EU. Kritici uvádějí, že vláda si měla místo toho utáhnout opasek, půjčit si od ukrajinských bank a zvýšit daně a cla.

Stejný názor zopakoval v září listu FT Pyšného předchůdce ve funkci Kyrylo Ševčenko, který v říjnu rezignoval. Jeho postoj zvyšoval napětí mezi centrální bankou a vládou. Pyšnyj v rozhovoru s deníkem uvádí, že se hned první den ve funkci sešel s ministrem financí Serhijem Marčenkem a jednali do pozdních nočních hodin. Dohodli mimo jiné, že centrální banka upraví své požadavky na bankovní rezervy a ministerstvo nabídlo bankám atraktivnější podmínky.