Ukrajinci už zabili stovku severokorejských vojáků. Tisíc jich zranili

Mezi oběťmi údajně figurují i vysoce postavení důstojníci. Vysoký počet ztrát lze podle odborníků přičíst nezkušenosti severokorejských jednotek s terénem i moderními formami boje, zejména s využitím dronů.

První informace o severokorejských obětech se objevily na začátku tohoto týdne, přičemž již v říjnu vyšlo najevo, že Severní Korea vyslala do Ruska až 10 000 vojáků na podporu jeho válečného úsilí.

Americký Pentagon v pondělí potvrdil smrt několika severokorejských vojáků, konkrétní čísla však nezveřejnil. O den později pak anonymní americký úředník uvedl, že počet mrtvých či zraněných Severokorejců by mohl dosahovat několika stovek. BBC zatím tyto informace nezávisle neověřila.

Severokorejské jednotky údajně zahájily své působení v Rusku výcvikem a podporou, než byly nasazeny do bojových akcí. Nejvíce obětí mělo být zaznamenáno v ruské Kurské oblasti, kde ukrajinské síly brání malý úsek území, který se jim podařilo obsadit při překvapivém útoku v srpnu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulou sobotu uvedl, že Rusko při útocích v Kursku začalo nasazovat „významný počet“ severokorejských vojáků. Zatím se však zdá, že tyto jednotky nebyly přímo nasazeny na Ukrajinu, kde ruské síly v posledních měsících postupují východními částmi země.

Lee Sung-kwon dále uvedl, že existují zprávy o přípravách na další nasazení severokorejských sil a že výcvik by mohl osobně dohlížet severokorejský vůdce Kim Čong-un. Zpravodajské služby zároveň tvrdí, že vysoké ztráty jsou důsledkem využívání severokorejských jednotek jako „jednorázových frontových útočných jednotek“, které nejsou schopny čelit útokům dronů.

Uvnitř ruské armády se údajně šíří stížnosti na to, že kvůli neznalosti moderních bojových technologií představují severokorejské jednotky spíše přítěž než skutečný přínos. Ani Rusko, ani Severní Korea dosud oficiálně nasazení severokorejských vojáků nepotvrdily.

Severokorejská státní agentura KCNA však ve čtvrtek vydala prohlášení, ve kterém označila spojenectví s Moskvou za způsob, jak čelit „zlomyslnému rozšiřování vlivu USA a Západu“.