Ukrajinská vláda se pod stupňujícími ruskými útoky potýká s nedostatkem peněz

Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj podle webu Politico varoval, že zemi chybí v letošním obranném rozpočtu přibližně 27 miliard dolarů. Přibližně sedm miliard dolarů se ukrajinská vláda snaží pokrýt z vlastních domácích zdrojů, přičemž ohledně zbývající částky spoléhá na zahraniční partnery. Podle premiéra čelí energetická síť útokům téměř neustále už od letních měsíců. Poslední masivní údery svou intenzitou překonaly všechny akce od konce předchozí topné sezóny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se nálety opětovně vyzval západní spojence k dodávkám dalších systémů protivzdušné obrany. Zdůraznil, že každá zachycovací raketa reálně zachraňuje lidské životy a ochrana je s blížící se zimou čím dál nutnější. Cílem Ukrajiny je podle prezidenta udělat vše pro to, aby ruská strategie teroru pomocí balistických raket a dronů nesplnila svůj účel. Kyjev se zároveň potýká s ekonomickým tlakem, který narušuje veřejné finance.

Kvůli zaplnění finanční mezery ukrajinská vláda zvažuje přistoupit ke zvýšení daní. Ekonomka Oleksandra Myronenková z Centra pro ekonomickou strategii uvedla, že zvyšování daní není ve válečných podmínkách ideální, avšak stát si nemůže dovolit populismus. Bez dostatečného množství peněz by byla schopnost Ukrajiny pokračovat v odporu výrazně oslabena. Finance jsou potřeba neprodleně také pro zadávání včasných zakázek na zbraně a munici na příští rok.

Premiér Koreckyj zdůraznil nutnost zajištění rozpočtu pro vývoj a výrobu dronů dlouhého dosahu, které umožňují přenášet boje na území protivníka. Vláda zavádí přísný režim úsporných opatření ve veřejných financích a odkládá výdaje, které nemají nejvyšší prioritu. Ušetřené prostředky mají směřovat primárně na výplaty pro vojáky a podporu jejich rodin. Stát hodlá přednostně financovat obranu, důchody, sociální dávky a platy učitelů či lékařů.

Finančnímu tlaku však čelí také Moskva, i když její větší ekonomika a možnosti zvyšování daní jí dávají větší prostor pro dlouhodobé vedení války. Deficit ruského federálního rozpočtu dosáhl v první polovině roku hodnoty 5,8 bilionu rublů, což představuje zhruba 60 miliard eur. V roce 2027 plánuje Rusko vynaložit na obranu 17,1 bilionu rublů, tedy více než třetinu všech rozpočtových výdajů. Ruské odhady příjmů z ropy a plynu klesají i v důsledku ukrajinských útoků na rafinérie.

Podle ukrajinských odhadů utrpěla ruská armáda od začátku invaze vysoké ztráty přesahující 1,5 milionu osob. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno zvýšil tabulkový počet příslušníků ozbrojených sil na přibližně 2,4 milionu personálu. I přes finanční potíže se Ukrajině daří způsobit protivníkovi vážné škody na frontě. Ukrajinská armáda informovala o úspěších operace Vivaldi, při které zatlačila ruské jednotky na východním úseku a zajala přes 250 zajatců.

Snížení americké pomoci po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu přeneslo hlavní finanční zátěž na evropské spojence. Evropská unie v současnosti vyplácí Ukrajině dvouletou půjčku ve výši 90 miliard eur, Kyjev však žádá o rychlejší uvolňování těchto prostředků. Ministerstvo obrany upozornilo, že peníze jsou potřeba ještě během podzimu, zejména s ohledem na probíhající ruskou mobilizaci. Brusel však podmiňuje další výplaty schválením klíčových reforem v ukrajinském parlamentu.

Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko apeluje na evropské politiky, aby našli odvahu k využití zmrazených aktiv ruské centrální banky v hodnotě přes 200 miliard eur. Pro rok 2027 odhaduje ukrajinské ministerstvo financí potřebu zahraniční pomoci ve výši 52,6 miliardy dolarů, přičemž zhruba 32,6 miliardy dolarů zatím zůstává nekryto. Pokud se nepodaří zajistit externí financování, bude ukrajinský stát nucen přistoupit k radikálním škrtům ve zbývajících výdajích.