Ukrajinci bojují o elektřinu. Vynikají schopností adaptace a odolnosti

Inženýři se usilovně snaží opravit, co se dá, a odstranit to, co je neopravitelné. Kvůli bezpečnostním důvodům nesmíme prozradit přesné místo ani rozsah škod. Nikdo ani neví, zda elektrárna stále funguje. Rusko hledá každou drobnost, aby si sestavilo další seznam cílů.

Ve čtvrtek Moskva zahájila druhý masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu během necelých dvou týdnů. Od začátku války v únoru 2022 se tento starý provoz, podobně jako mnoho jiných po celé zemi, stal opakovaným terčem dronových a raketových útoků.

Poškození je všudypřítomné – pod děravou střechou si pracovníci zahřívají ruce u provizorního ohniště, zatímco obrovské plachty zakrývají stroje před sněhem a deštěm.

„Podmínky jsou opravdu náročné,“ říká Oleksandr, který si nepřeje uvádět své celé jméno. „Nemáme ani čas obnovit hlavní zařízení, natož střechu a stěny. Vše je znovu zničeno při dalším útoku.“

Navzdory tomu ukrajinští spojenci přispívají k obnově. Největší ukrajinská soukromá energetická společnost DTEK oznámila, že obdržela od Evropské komise a vlády USA pomoc ve výši 89 milionů liber (113 milionů dolarů) na obnovení kapacity a ochranu klíčových zařízení před mrazem.

Mezitím však pokračující útoky kladou obrovské nároky na unavené muže a ženy, kteří se snaží udržet světlo v ukrajinských domácnostech. „Někdo brání frontovou linii na bojišti, my bráníme naši energetickou frontu,“ říká Dmytro, jeden z inženýrů, zatímco si v kontrolní místnosti krátce odpočívá.

Zatímco inženýři zápasí s téměř nemožným úkolem, zbytek země se znovu přizpůsobuje. Ulice měst ožívají zvukem generátorů všech velikostí. I když jsou pouliční lampy vypnuté, obchody a restaurace stále září.

Ve věžových domech, kde výpadky proudu znemožňují provoz výtahů a zastavují dodávku teplé vody do vyšších pater, si obyvatelé už zvykli na nošení powerbank a svítilen. Někteří investovali do bateriových záložních systémů, které automaticky naskočí při výpadku.

Ve dvacetipatrovém domě v kyjevské čtvrti Pozňaky se obyvatelé složili na společný systém, který je schopen udržet jeden výtah v provozu a zajistit dodávku teplé vody do vyšších pater. Nataliya Andriyko, která bydlí v 19. patře, to považuje za požehnání.

„Je to zvláštní pocit,“ říká při rozhovoru v kuchyni osvětlené jedinou bateriovou lampou. „Jsem šťastná, že mohu vzít psa dolů výtahem, místo abych šla pěšky ve tmě.“

Ukrajinci také čelí energetickým výzvám s nadhledem. Film „Zbory OSBB“, který se zaměřuje na rozhodování obyvatel domu ohledně koupě generátoru, nachází v těžké situaci humor.

Podle scenáristy Ivana Melašenka se diváci nechtějí od války zcela odpoutat, ale hledají pozitivní zprávy. „Lidé potřebují pozitivní emoce, aby mohli přežít tak stresující podmínky,“ říká.

A Ukrajinci, zdá se, tuto schopnost adaptace a odolnosti neztrácejí.