V Římě budou kvůli pohřbu Benedikta XVI. platit mimořádná bezpečnostní opatření

Smutečního obřadu se podle odhadů římské radnice zúčastní nejméně 70.000 lidí, včetně delegací ze zahraničí.

Benedikt, občanským jménem Joseph Ratzinger, zemřel v sobotu ve věku 95 let ve vatikánském klášteře Mater Ecclesiae. V čele katolické církve stál v letech 2005 až 2013, kdy odstoupil ze zdravotních důvodů. Stal se prvním papežem po zhruba 600 letech, který tak učinil. Po skončení smutečního obřadu, který povede papež František, bude uložen do hrobky ve Svatopetrské bazilice.

Omezení se budou týkat především dopravy. Via della Conciliazione, hlavní třída vedoucí na Svatopetrské náměstí, bude uzavřena pro automobily. Městská hromadná doprava bude posílena tak, aby se davy poutníků s její pomocí dostaly až do Vatikánu. Dvě nádraží budou fungovat jako ústřední přestupní stanice. V okolí Vatikánu bude platit zákaz prodeje skleněných láhví.

Na spořádaný průběh pohřbu budou kromě uniformované i neuniformované policie dohlížet příslušníci polovojenské policie a také na 500 dobrovolníků civilní ochrany, kteří budou mít za úkol především poskytovat informace.

Ačkoliv Benedikt žádal, aby byl jeho pohřeb jednoduchý a i Vatikán se snaží nedělat z něj velkolepou událost, přesto poslední rozloučení s emeritním papežem přilákalo množství zahraničních politiků i hlav států, poznamenala agentura AP. K vyslání oficiálních delegací byly vyzvány jen Itálie a Benediktovo rodné Německo. Italskou delegaci povede prezident Sergio Mattarella, z Německa přijede mimo jiné prezident Frank-Walter Steinmeier.

Ostatní zahraniční návštěvníci se rozhodli přijmout nabídku Vatikánu a dorazit jako "soukromé osoby". Za Českou republiku se posledního rozloučení s Benediktem XVI. zúčastní premiér Petr Fiala a místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Na smuteční obřad má přijet také slovenský premiér Eduard Heger, maďarská prezidentka Katalin Nováková a její kolegové z Polska Andrzej Duda a Portugalska Marcelo Rebelo de Sousa.

Účast oznámili i belgický král nebo španělská emeritní královna Sofía, matka současného krále, a také zástupci pravoslavných církví, mimo jiné z patriarchátu v Konstantinopoli či v Moskvě, odkud by měl přijet metropolita Antonij.

Média v posledních dnech informovala, že půjde o první případ, kdy papež povede pohřeb svého předchůdce. Jak ale připomněl Vatikán, není tomu tak. V roce 1802 vedl papež Pius VII. pohřební ceremonii za Pia VI., který zemřel ve francouzském exilu v roce 1799. Jeho ostatky byly v prosinci 1801 exhumovány a s pietou cestovaly přes Marseille do Janova a nakonec do Říma.