Zahájil, co slíbil. Trump odstartoval obchodní válku, píše CNN

Donald Trump pokračuje v plnění svých předvolebních slibů způsobem, který přináší nejen nadšení jeho příznivců, ale také značnou nejistotu a zmatek. Po svém návratu do Bílého domu prosazuje razantní obchodní války, tvrdá opatření proti migraci a fentanylu a s pomocí Elona Muska se pustil do zásadní přeměny federální vlády. Jeho politika se tak stává stále radikálnější a její důsledky zasahují nejen Spojené státy, ale i celý svět.

Viceprezident JD Vance označil Trumpovo jednání za projev skutečné demokracie a varoval před údajnou „oligarchií“, která se podle něj snaží prezidentovi zabránit ve výkonu moci. „Prezident Trump odmítá pokleknout před oligarchií. Připoutejte se!“ napsal Vance na sociální síti X. Tento postoj však vyvolává otázky ohledně stability a právního rámce americké politiky.

Jedním z nejkontroverznějších kroků Trumpovy administrativy je zavedení 25% cel na dovoz z Kanady a Mexika a 10% cel na čínské zboží. Tato opatření vstoupí v platnost v úterý v 00:01. Trump tvrdí, že jsou nezbytná kvůli nelegálnímu přísunu fentanylu a nedostatečné ochraně hranic.

Zavedení cel však s sebou nese riziko ekonomických otřesů. Mnoho expertů varuje, že tato opatření povedou ke zdražení zboží a dalšímu zvýšení inflace, která již v USA trápí miliony občanů. Podle bývalého ministra financí Larryho Summerse se jedná o „sebezničující krok“, který v příštích měsících nevyhnutelně povede k růstu cen.

Trumpovy obchodní války navíc ohrožují vztahy s tradičními spojenci. Kanada označila nová cla za „ekonomický útok“ a chystá odvetná opatření ve výši 100 miliard dolarů. Někteří kanadští politici vyzývají občany k bojkotu amerických výrobků.

Mexiko plánuje na cla reagovat vlastním souborem opatření, která prezidentka Claudia Sheinbaumová představí v pondělí. „Svrchovanost není k jednání,“ prohlásila. Mexiko se tak ocitá v přímém střetu s Trumpovou administrativou, která se ho snaží donutit k přísnějším opatřením proti nelegální migraci.

Trump se netají ani ambicemi získat větší kontrolu nad západní polokoulí. Navrhl, aby se Kanada stala „51. státem USA“, což vyvolalo pobouření nejen v Ottawě, ale i mezi republikány, kteří dlouhodobě prosazují politiku národní suverenity.

Napětí roste i v Panamě, kde Trumpova administrativa zpochybňuje kontrolu nad Panamským průplavem. Ministr zahraničí Marco Rubio varoval panamskou vládu, že USA „podniknou nezbytné kroky k ochraně svých práv“, protože přístavy na obou koncích průplavu vlastní hongkongské firmy. Trump naznačil možnost vojenského zásahu, pokud Panama odmítne jednat.

Trumpovy snahy o „očištění“ federální vlády vedly k masivním personálním změnám. Administrativa propustila desítky státních zástupců, kteří se podíleli na vyšetřování kauz spojených s útokem na Kapitol 6. ledna 2021. Opozice varuje, že prezident tak likviduje nezávislost amerického soudnictví.

Další nejistotu vyvolává i pozastavení americké zahraniční pomoci. USAID, agentura odpovědná za boj proti chudobě, přestala fungovat poté, co Musk označil tuto organizaci za „zločineckou“ a vyzval k jejímu zrušení. To ohrožuje humanitární programy po celém světě.

Trumpovy kroky představují nejen diplomatickou, ale i ekonomickou hrozbu. Jeho agresivní politika vůči Kanadě a Mexiku může způsobit hlubokou recesi v těchto zemích, což by mělo negativní dopad i na americký trh.

Ekonomové varují, že odvetná cla ze strany Kanady a Mexika povedou ke zdražení potravin, stavebních materiálů a elektroniky. To je v přímém rozporu s Trumpovým slibem snížit životní náklady amerických občanů.

Trumpova vláda čelí rostoucím obviněním z autoritářských praktik. Jeho administrativa zasahuje do činnosti FBI a ministerstva spravedlnosti a požaduje seznamy agentů, kteří se podíleli na vyšetřování jeho kauz. Kritici varují, že tím prezident porušuje demokratické principy a podkopává právní stát.

Muskova role ve vládě je rovněž problematická. Jeho „tým pro efektivitu vlády“ získal přístup k federálním finančním systémům, což mu teoreticky umožňuje ovlivňovat vládní výdaje. Opozice požaduje vyšetřování možného střetu zájmů.

Trumpova administrativa se pohybuje nebývalou rychlostí, což některé jeho příznivce nadchlo, ale jiné znepokojilo. Podle Marca Rubia je Trump „politik, který dělá přesně to, co slíbil.“

Otázkou však zůstává, zda jeho kroky povedou k prosperitě a bezpečnosti, nebo zda způsobí hlubší polarizaci, ekonomickou krizi a diplomatickou izolaci USA.

Zatímco Trumpovi příznivci oslavují jeho odhodlání „vrátit Ameriku na vrchol“, kritici varují před riziky, která jeho politika přináší. Spojené státy se ocitají na křižovatce, kde každý další krok může rozhodnout o jejich budoucnosti.

Jisté je pouze to, že Trumpova vláda bude i nadále pokračovat v agresivní a nepředvídatelné politice, která otřásá nejen Amerikou, ale celým světem.