Zelenského návrh příměří posvěcený Trumpem: Co vše o něm víme?

Po více než třech letech války Ukrajina souhlasila s návrhem USA na okamžité příměří. Dohoda počítá s 30denním klidem zbraní, který vstoupí v platnost, pokud se k němu zaváže i Rusko.

Plán vznikl po osmihodinových jednáních v Džiddě v Saúdské Arábii, kterých se zúčastnili americký ministr zahraničí Marco Rubio a šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X napsal, že dohoda by znamenala úplné dočasné příměří, včetně zastavení raketových, dronových a bombových útoků, nejen v oblasti Černého moře, ale podél celé frontové linie.

„Ukrajina je připravena tuto nabídku přijmout – vidíme ji jako pozitivní krok a jsme připraveni ji realizovat. Teď je na Spojených státech, aby přesvědčily Rusko ke stejnému kroku,“ uvedl Zelenskyj.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že bude o příměří jednat s Vladimirem Putinem. „Na tango jsou potřeba dva,“ řekl k situaci.

Klíčové body dohody

1. Boje mohou okamžitě skončit – pokud Rusko souhlasí
Trumpova administrativa nyní předloží plán Moskvě. „Míč je teď na jejich straně,“ řekl Rubio. Dohoda neobsahuje žádné předběžné podmínky pro Rusko, kromě samotného zastavení bojů.

Podle společného prohlášení má příměří umožnit humanitární kroky, včetně výměny válečných zajatců, propuštění zadržovaných civilistů a návratu ukrajinských dětí násilně deportovaných do Ruska.

2. Přijme Putin příměří?
Ruská reakce byla vlažná. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová prohlásila, že Moskva nevylučuje jednání s americkými představiteli „během několika příštích dnů“.

Západní diplomaté však dlouhodobě pochybují, zda Putin skutečně usiluje o dlouhodobý mír, i kdyby souhlasil s 30denním příměřím. Rusko posiluje své vojenské postavení na frontě a těží z podpory Severní Koreje, Číny a Íránu.

Putin si rovněž klade podmínky, které jsou pro Ukrajinu nepřijatelné, například zákaz evropských mírových jednotek nebo mezinárodní uznání okupovaných území.

3. USA opět sdílí zpravodajské informace s Ukrajinou
Po kontroverzním zastavení vojenské pomoci nyní Spojené státy obnovily sdílení tajných informací s Ukrajinou a oznámily také restart bezpečnostní asistence.

4. Nejde o mírovou dohodu
Navrhované příměří je pouze dočasné a může být prodlouženo, pokud obě strany souhlasí. Po jeho zahájení budou okamžitě zahájena jednání o trvalém míru. USA i Ukrajina oznámily, že brzy jmenují své vyjednávací týmy.

5. Nejde o obchod s nerostnými surovinami
Trump se netají zájmem o ukrajinské nerostné bohatství, včetně lithia, uranu a titanu. Zelenskyj měl během nedávné návštěvy Washingtonu podepsat dohodu o těžebních právech pro americké firmy, ale jednání se zhroutilo kvůli ostrému veřejnému střetu s Trumpem a viceprezidentem JD Vancem.

Trump však po oznámení příměří prohlásil, že pozve Zelenského zpět do Bílého domu.

6. Ukrajina zatím nepostoupila žádné území
Před jednáními varoval Rubio, že Ukrajina bude muset učinit ústupky, včetně možného odstoupení části území. Během osmi hodin jednání v Džiddě však téma územních ústupků vůbec nepadlo. Pokud však budou mírová jednání pokračovat, otázka území se pravděpodobně znovu otevře.

7. Trump neposkytl bezpečnostní záruky
Americký prezident dal jasně najevo, že není ochoten Ukrajině poskytnout rozsáhlé bezpečnostní záruky. Podle něj je zajištění ukrajinské bezpečnosti úkolem Evropy, nikoli USA.

8. Evropa by měla být zapojena
Ukrajina chce do mírového procesu zapojit evropské partnery, jak uvedlo společné prohlášení. Není však jasné, zda s tím USA souhlasí.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a britský premiér Keir Starmer označili jednání v Džiddě za pozitivní krok směrem k míru.

9. Co bude dál?
Starmer svolá v sobotu setkání evropských a dalších světových lídrů, kde se bude řešit možnost vyslání mírových jednotek nebo jiná forma podpory stálého příměří.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a Starmer pracují na vytvoření „koalice ochotných“, tedy států, které by byly ochotny poslat vojáky jako mírové jednotky.

USA se těchto jednání neúčastní, protože Trumpův kabinet dal najevo, že americké jednotky na Ukrajině nebudou. Klíčovou otázkou zůstává, zda bude mít evropská koalice dostatečnou sílu, aby zastavila Rusko a zároveň dostatečnou neutralitu, aby Putin přijal její přítomnost. 

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Rusko

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 1 hodinou

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

včera

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

včera

včera

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy