Zelenskyj chce od summitu návrh míru, který se představí Moskvě

Zelenskyj ve vystoupení na summitu řekl, že dvoudenní akce položí základy urovnání s Ruskem. "Musíme spolu rozhodnout, co znamená spravedlivý mír pro svět a jak je možné ho dosáhnout trvale. Potom to oznámíme představitelům Ruska, takže na druhém mírovém summitu můžeme zařídit skutečný konec války," uvedl podle agentur.

Ukrajinský prezident neřekl, jestli je připraven jednat přímo s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ten v pátek oznámil svoje podmínky ukončení konfliktu. Ukrajinu žádá, aby stáhla vojáky z jihu a východu krajiny a aby se vzdala ambice vstoupit do NATO. Kyjev to ihned odmítl, přičemž západní lídři zdůraznili, že se musí najít řešení zohledňující ukrajinské požadavky. 

Zastoupení zemí na mírovém summitu je podle Zelenského bezprecedentní. "Zastoupeny jsou všechny části světa, všechny kontinenty, různé národy, velké i malé geograficky, a každý politický pól našeho světa – Latinská Amerika, Střední východ a Asie, Afrika, Evropa, Tichomoří, Austrálie, Severní Amerika. na summitu," napsal na sociální síti X.

Ukrajinský prezident zmínil, že jsou pro Kyjev názory a myšlenky každého národa stejně důležité. "A cokoliv se dnes na summitu dohodne, bude součástí mírového procesu a obnovení plné síly Charty OSN, kterou všichni potřebujeme. Věřím, že zde na summitu uvidíme, jak se bude psát historie," dodal.

Summit se koná v turistickém středisku Bürgenstock v kantonu Nidwalden nedaleko Luzernu ve dnech 15. a 16. června. Účast na něm potvrdily desítky zemí. Podle švýcarské vlády je cílem summitu definice plánu, jak zapojit Kyjev i Moskvu do budoucího mírového procesu. Řešit se bude například potřeba jaderné a potravinové bezpečnosti, svoboda plavby či humanitární otázky. Summit by měl ideálně skončit jednomyslným schválením závěrečného prohlášení. 

Rusko opakovaně deklarovalo, že by se nezúčastnilo ani v případě pozvánky, kterou nicméně nedostalo. Kreml označil konferenci za ztrátu času. Zúčastnit se konference neplánuje ani Čína. Podle Pekingu nemají jednání smysl, pokud se jich nezúčastní obě strany konfliktu.

Ukrajina čelí agresi přes dva roky. Plnohodnotná invaze ruské armády do sousední země vypukla na přelomu zimy a jara v roce 2022. Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila vojska invazi na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.