Zelenskyj od ruského vpádu na Ukrajinu navštívil řadu metropolí, teď by mohl do Německa

Washington, Londýn, Paříž, Brusel, Varšava - ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj od ruského vojenského vpádu na Ukrajinu navštívil metropole některých zemí patřících k nejdůležitějším spojencům Ukrajinců, kteří ruské agresi čelí od loňského února. Nyní by mohl zavítat do Německa. Podle agentury DPA se chystá jeho osobní účast na slavnostním předávání Ceny Karla Velikého, které uskuteční 14. května v Cáchách. Ocenění podle prosincového oznámení pořadatelů obdrží právě Zelenskyj a ukrajinský lid.

Radnice západoněmeckého města krátce před Velikonocemi upozornila, že osobní účast Zelenského bude "silně záviset na válečné situaci a odpovídajících bezpečnostních koncepcích". Pokud by se ukrajinský prezident nemohl zúčastnit osobně, má být přítomen alespoň prostřednictvím videospojení.

Jako řečník již byla oficiálně oznámena předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. List Bild am Sonntag dnes uvedl, že do Cách přijede i spolkový kancléř Olaf Scholz., který přednese projev. Spekuluje se také o tom, že by mohli přijet polský premiér Mateusz Morawiecki nebo prezident Andrzej Duda a také francouzský prezident Emmanuel Macron.

Aby se mohli zúčastnit zahraniční hosté, musel se přesunout tradiční termín předávání ceny, který připadá na svátek Nanebevstoupení Páně (18. května). Akce by se mimořádně měla uskutečnit o čtyři dny dříve, tedy 14. května.

Zelenskyj v prvních deseti měsících po začátku ruské invaze necestoval do zahraničí. Až krátce před Vánocemi odletěl do Washingtonu na setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Poté následovaly návštěvy Londýna, Paříže, Bruselu a naposledy tento týden také Varšavy.

V červnu loňského roku Scholz navštívil Zelenského v Kyjevě společně s Macronem, bývalým italským premiérem Mariem Draghim a rumunským prezidentem Klausem Iohannisem. V únoru se Macron a Scholz společně setkali s ukrajinským prezidentem v Paříži. Úřad kancléře se dnes k dotazu, zda Scholz pojede do Cách na slavnostní předání Ceny Karla Velikého, nevyjádřil.

Cenu Karla Velikého, která patří k nejprestižnějším evropským oceněním, uděluje město Cáchy od roku 1950 osobnostem, které se mimořádně zasloužily o jednotu Evropy. Loni ocenění obdržela trojice běloruských opozičních představitelek. Svjatlanu Cichanouskou, Maryji Kalesnikavovou a Veroniku Capkalovou pořadatelé ocenili za odvahu a nasazení v boji za svobodu a demokracii.

V minulosti Cenu Karla Velikého dostali mimo československý prezident Václav Havel, americký prezident Bill Clinton nebo německá kancléřka Angela Merkelová.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko chystá kombinovaný útok na území Ukrajiny, který by mohl cílit i na hlavní město Kyjev. Podle údajů ukrajinských zpravodajských služeb, které podpořily také informace od amerických a evropských partnerů, existuje podezření, že armáda Ruské federace k tomuto úderu plánuje využít mimo jiné raketový komplex středního doletu Orešnik. Ukrajinské orgány v současné době tyto získané poznatky podrobně prověřují a analyzují.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Nastal čas, aby si Evropa vybrala vyjednavače pro jednání s Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera večer naznačil, že nastal čas, aby si Evropa vybrala svého hlavního vyjednavače pro případná budoucí mírová jednání s Ruskem. Po rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou ukrajinský lídr uvedl, že se oba shodli na nutnosti zapojení Evropy do těchto rozhovorů, kde musí mít silný hlas a jasnou přítomnost. Podle Zelenského je nyní klíčové přesně určit, kdo bude evropské zájmy v tomto procesu reprezentovat.

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován

Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), představuje nejnovější příklad snahy jeho druhé vlády omezit kontrolní mechanismy prezidentské moci. Tento krok má Trumpovi a jeho spojencům zajistit ochranu před budoucím vyšetřováním ze strany kongresových Demokratů či budoucích vlád. Podle právních expertů a bývalých vládních právníků oslovených CNN Trump systematicky odbourává transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, napadá rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své loajální příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.

před 2 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO

Východ Demokratické republiky Kongo čelí katastrofálnímu střetu smrtícího onemocnění a probíhajícího válečného konfliktu. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že šíření viru ebola v provincii Ituri v současné době předstihuje reakci zdravotníků, k čemuž zásadně přispívají pokračující boje v regionu. Podle jeho vyjádření na sociální síti X nemohou zdravotnické týmy efektivně budovat důvěru v místních komunitách ani izolovat nemocné v situaci, kdy na oblast dopadají bomby. Šéf WHO má do země dorazit ve středu, aby osobně vedl proces zintenzivnění snah o potlačení nákazy.

před 3 hodinami

Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové úchvatné fotky

NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil podrobnosti o robotických modulech, skákajících dronech a vozidlech, které plánuje vyslat na Měsíc v rámci budování trvalé lunární základny. Mezi společnosti vybrané pro konstrukci těchto strojů patří i Blue Origin, vesmírná firma zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, dále společnosti Intuitive Machines a Astrobotic. Spojené státy usilují o to, aby američtí astronauti znovu stanuli na povrchu Měsíce ještě před koncem funkčního období prezidenta Donalda Trumpa v roce 2029.

před 4 hodinami

ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty

Léky, které bylo dosud možné získat výhradně v ordinacích specialistů, budou moci od 1. července předepisovat také praktičtí lékaři. Stovky tisíc pacientů s nemocným srdcem, ledvinami, cukrovkou či dalšími chronickými chorobami tak ušetří čas strávený objížděním odborných ambulancí. Nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která tuto úpravu navrhuje, se v současné době nachází ve fázi připomínkového řízení se zkrácenou sedmidenní lhůtou.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Evropská unie

EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce

Evropská unie v současné době intenzivně zvažuje obnovení diplomatických kontaktů s Moskvou ohledně konfliktu na Ukrajině. Tento krok přichází ve chvíli, kdy americké vyjednávací úsilí zcela uvízlo na mrtvém bodě a Rusko zároveň stupňuje své ničivé letecké údery. Celá záležitost se stane hlavním tématem neformálního setkání evropských ministrů zahraničí na Kypru. Samotná Ukrajina na Evropskou unii naléhá, aby pomohla vyjednat ukončení války, přičemž ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Kyjev má velký zájem vnést do celého vyjednávacího procesu novou dynamiku.

před 6 hodinami

Rada míru

Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala

Oficiální finanční fond zřízený Světovou bankou pro Radu míru amerického prezidenta Donalda Trumpa neobdržel doposud žádné prostředky. Tento stav trvá navzdory tomu, že Spojené státy americké spolu s dalšími světovými lídry přislíbily na podporu této iniciativy celkovou částku ve výši 17 miliard dolarů. Informaci přinesl deník Financial Times s odvoláním na čtyři nezávislé zdroje, které jsou s celou záležitostí podrobně obeznámeny. Jeden z těchto zdrojů doslova potvrdil, že na zmíněný účet nebyl vložen ani jeden jediný dolar.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 

před 8 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli

Poté, co o úterním poledni dali Čechům šanci na lepší umístění Dánové tím, že svůj duel s Norskem poslali do prodloužení, žila naděje, že by skutečně z toho mohlo být konečné druhé místo ve skupině B pro český tým a tím pádem snadnější soupeř. A hlavně také možnost hrát čtvrtfinále ve Fribourgu a necestovat tak do Curychu. Ani jedno se nakonec bohužel nevyplnilo. A to i přesto, že Češi do duelu s obrovským favoritem vstoupili dobře. Po dvou třetinách dokonce vedli 2:1, ale v závěrečné třetí třetině se Kanaďanům povedlo otočit skóre. I když z toho nakonec byla prohra, dá se říct, že Češi odčinili předešlou ostudnou prohru s Norskem.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

Lebka svaté Zdislavy, ilustrační fotografie.

Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy

Církev prozradila, jaký bude další osud lebky svaté Zdislavy, která se v květnu na krátkou dobu ocitla v rukou zloděje. Vzácná relikvie má být vystavena pouze při sobotní pouti. Následně se vrátí do hrobu. Oznámil to pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. 

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU

Jedna z českých vysokých škol bude mít nové nejvyšší vedení. Prezident Petr Pavel v úterý vyhověl návrhu akademického senátu a odvolal rektorku Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Barbaru Marii Willi. Ve funkci byla teprve od ledna.

včera

včera

Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta

Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy