Zelenskyj připravuje desetibodový mírový plán. Moskva o něm nic neví

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu se svým týmem pracuje na mírovém plánu, který chce představit v nadcházejícím únoru, rok od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. S odvoláním na evropské a ukrajinské zdroje to napsal list The Wall Street Journal (WSJ), který zároveň poznamenal, že pro Kyjev a Moskvu je v současnosti prioritou v bojích pokračovat.

Zelenskyj podle zdrojů listu momentálně zdokonaluje desetibodový plán. Podrobnosti o zmíněných deseti bodech WSJ nezmiňuje. Představitelé Spojených států, Ukrajiny a NATO uvedli, že vyjednávací pozice Kyjeva při případných hovorech - kde bude nejspíš Ukrajina od Moskvy požadovat zásadní ústupky - bude záviset na jeho pozici na bojišti. Ukrajina se proto připravuje na potenciální mírová jednání vojenskými úspěchy.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes po dotazech novinářů řekl, že Moskva o údajném desetibodovém plánu nic neví.

Evropští diplomaté odhadují, že ruský prezident Vladimir Putin chce na Ukrajině mezi únorem a dubnem nadcházejícího roku spustit novou ofenzivu. O mírové rozhovory proto nebude mít zájem, dokud se nepokusí o další vlnu útoků a neuvidí její výsledky, píše WSJ.

Putin nicméně ruské válečné úsilí ve čtvrtek odmítl. "Naším cílem je naopak válku ukončit," řekl novinářům. O den dříve ale ruským vojákům slíbil, že jejich vyzbrojování a zásobování nebude mít do budoucna žádné finanční omezení.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo z jihu, východu a severu letos 24. února. Ruské jednotky se od té doby musely stáhnout nejprve ze severu, ze směru na Kyjev, a následně po zahájení ukrajinské protiofenzivy letos v létě i z Charkovské oblasti nebo jihoukrajinského Chersonu. Největší pozemní boje se nyní odehrávají okolo Bachmutu na severu Doněcké oblasti.

Mírová jednání mezi oběma zeměmi uvázla na mrtvém bodě letos na jaře. Kyjev v minulosti opakovaně trval na tom, že rozhovory podmíní obnovením své územní celistvosti. Moskva naopak před zimou zahájila vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a v listopadu uvedla, že utrpení Ukrajinců skončí, pokud Zelenskyj přistoupí na její požadavky.

Související

Zničená Ukrajina. Komentář

Západ potřebuje změnit rétoriku ohledně Ukrajiny. Jde o Donbas a Krym

Západní představitelé nutně potřebují změnit rétoriku. Ukrajinské území brzy bude terčem plnohodnotné ruské agrese tři roky a situace od podzimu 2022 nedoznala výraznějších změn. Je potřeba se zaměřit na to, jakou formu rusko-ukrajinského vyrovnání podpořit, abychom nemuseli sledovat válku ještě další dekádu – a aby tito lídři neztratili poslední zbytky veřejné podpory. 

Více souvisejících

Ukrajina válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 1 hodinou

Petr Pavel

Prezident Pavel na žádost Fialy odvolal Bartoše

Prezident Petr Pavel vyhověl návrhu premiéra Petra Fialy na odvolání předsedy strany Piráti Ivana Bartoše z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Koaliční strana TOP 09 má zájem o Ministerstvo zahraničních věcí, uvedl server idnes.cz.

před 3 hodinami

Česká pirátská strana, ilustrační foto

Piráti schválili jasnou většinou odchod z vlády

Piráti podpořili odstoupení strany od koaliční smlouvy z důvodu podstatného porušení smluvních podmínek premiérem Petrem Fialou. Pro bylo 709 z 894 členů Pirátů, kteří se zúčastnili internetového hlasování. Podporu návrhu tak vyjádřilo 79,3 procent hlasujících. Pirátští ministři Jan Lipavský a Michal Šalomoun podají demisi v úterý 1. října.

před 4 hodinami

Antony Blinken

Svět je bezpečnější po smrti vůdce Hizballáhu Nasralláha, prohlásil Blinken

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí uvedl, že svět je nyní bezpečnější po zabití vůdce libanonského militantního hnutí Hizballáh, Hasana Nasralláha, izraelskými silami. Nasralláha označil za "brutálního teroristu" a zdůraznil, že nejlepší cestou k dosažení stability na Blízkém východě je diplomacie. 

před 6 hodinami

Jens Stoltenberg

Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem

Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Budete toho litovat, vyhrožuje Írán Izraeli

Teherán zareaguje na každý z "zločinů" Izraele, oznámilo v pondělí íránské ministerstvo zahraničních věcí v reakci na zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha a zástupce velitele íránských Revolučních gard Abbáse Nilforušana. 

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO bude mít novou základnu ve Finsku. Založí ji vedle hranic s Ruskem

Ve Finsku příští rok vznikne nové severoevropské velitelství pozemních sil Severoatlantické aliance. Podle sdělení různých zdrojů z finské armády bude fungovat pod velením švédských důstojníků a vyšle Rusku „jednoznačný signál“. Velitelství se bude nacházet necelých sto kilometrů od rusko-finské hranice.

před 11 hodinami

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali

V armádách na celém světě jsou dynamicky rozvíjeny a využívány drony, které šetří lidskou sílu a náklady na vojenské operace. Masivně byly použity i během konfliktu na Ukrajině oběma stranami. Zvláště Ukrajina se přitom snaží jejich schopnosti dále vylepšovat, protože je to pro ni v této fázi konfliktu maximálně výhodné. Kde se však drony vůbec vzaly a za jakých okolností a s jakými výsledky byly v minulosti využívány?

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

MZV: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody

Mnichovská dohoda je ukázkovým příkladem, jak pokusy o ustupování agresorovi v zájmu zachování míru nepřinesly kýžený výsledek. Naopak vedly k největšímu válečnému konfliktu 20. století. Na výročí jejího podpisu to uvedl vedoucí oddělení pro zahraniční spolupráci na českém ministerstvu zahraničí Ivan Dubovický. 

před 16 hodinami

včera

včera

Počasí, jaké způsobilo povodně, se může opakovat. Musíme změnit optiku, nabádá expert

Září přineslo do střední Evropy velmi deštivou epizodu, která způsobila povodně na rozsáhlém území. Vědci jsou přesvědčeni, že k extremitě jevu přispěla i klimatická změna. Expert ze Slovenska proto nyní nabádá, aby se změnila optika na problematiku velké vody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy