Zelenskyj zvažuje, že už znovu nebude kandidovat na prezidenta

Pokud by se Zelenskyj rozhodl nekandidovat, jeho tým zvažuje jako alternativního kandidáta Kyryla Budanova. Ten v současnosti zastává vlivný post šéfa prezidentské kanceláře, kam nastoupil po rezignaci Andrija Jermaka. Budanov by v takovém případě mohl fungovat jako politický spojenec a garant bezpečnosti pro odcházejícího prezidenta.

Zdroje blízké ukrajinskému lídrovi potvrzují, že Zelenského postoj k vlastní politické budoucnosti se v posledních měsících proměnil. Prezident se prý nebrání ani možnosti, že by se místo obhajoby úřadu pokusil o kariéru v parlamentu. Rozhodnutí o tom, zda do souboje o prezidentské křeslo nakonec vstoupí on sám, nebo vsadí na spojenectví s Budanovem, je však stále otevřené.

Podle ukrajinského politologa Volodymyra Fesenka existují dvě hlavní překážky, které by Zelenského od kandidatury definitivně odradily. První jsou výrazně nízké volební preference, které by předznamenávaly ponižující výsledek. Druhým faktorem by mohla být případná protikorupční vyšetřování, pokud by se začala týkat přímo jeho osoby.

Vnitropolitickou situaci navíc komplikuje fakt, že za hlavního vyzyvatele současné moci je stále považován Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil. Souboj mezi stávajícím vedením a populárním generálem by mohl být hlavním tématem voleb, až k nim v zemi dojde.

Samotné uspořádání voleb je však kvůli trvající válce a výjimečnému stavu legálně i organizačně nemožné. Podle ukrajinské ústavy se hlasování může konat nejdříve 90 dní po skončení válečného stavu. Původní termíny pro parlamentní volby v roce 2023 i prezidentské v roce 2024 tak již dávno uplynuly.

Na konání voleb přesto naléhají jak spojenci Ukrajiny, tak její protivníci. Zatímco Washington zdůrazňuje význam volebního procesu pro udržení demokracie, Rusko situaci využívá k propagandě. Moskva tvrdí, že současná ukrajinská vláda již nemá mandát k vládnutí, protože funkční období prezidenta i parlamentu oficiálně skončila.