Klausovi je dnes sedmdesát. Pracovat chce do sta let

Byl v Občanském fóru (OF) jednou z prvních osobností z jiného okruhu než disidentského či uměleckého. V podstatě ihned se dostal do názorových střetů s vedoucí osobností Občanského fóra Václavem Havlem a tyto spory přetrvávají až dosud.

Klaus byl do roku 1989 bankovním úředníkem a prognostikem. V prosinci 1989 byl OF nominován do vlády Mariána Čalfy a stal se československým ministrem financí. Na počátku 90. let se stále častěji a ostřeji střetával s Václavem Havlem v otázce směřování Občanského fóra do podoby politické strany. Vnitřní neshody v OF nakonec vedly v dubnu 1991 k zániku OF, respektive k jeho rozštěpení na Občanskou demokratickou stranu (ODS) a Občanské hnutí (OH). Klaus začal ODS budovat s jasnou strukturou a s pravicovým politickým programem, naopak OH bylo spíše levicově-liberální.

"Atmosféra na počátku 90. let byla naplněná očekáváními. Klaus dokázal, na rozdíl od svých dalších kolegů z Občanského fóra, ve chvíli, kdy přicházelo první rozčarování po volbách, zformulovat další program změn, další program reforem a vyjít vstříc poptávce, která ve společnosti byla," uvedl publicista Bohuslav Pečinka.

V říjnu roku 1991 se Václav Klaus stal místopředsedou vlády ČSFR. Občanská demokratická strana pod jeho vedením a s programem reforem Svoboda a prosperita zvítězila ve volbách v červnu 1992 a Klaus se stal předsedou vlády, tehdy ještě v rámci československé federace.

Popularita, kterou si v té době užíval, plynula podle politologů z toho, že se stal představitelem nového proudu. Vybudoval silnou pravicovou stranu, která zde více než 40 let chyběla, dokázal oslovit lidi a měl charisma.

Spolu s předsedou slovenské vlády Vladimírem Mečiarem se významně podílel na dojednání rozdělení Československa, ke kterému došlo k 1. lednu 1993. Rozdělení federace patří dodnes k nejlépe hodnoceným počinům Klause. "Národ, který skutečně touží po samostatnosti, ji obvykle získá, je to jen otázka času a v případě Československé federace hrozila její nefunkčnost," uvedl ekonom Pavel Kohout. Klaus proto vyšel Slovákům, kteří toužili po samostatnosti, vstříc. Odpadly kompetenční spory, Slovákům se splnil sen a Češi se zbavili "penězovodu".

Pod Klausovým vedením, zpočátku jako ministra financí, později jako premiéra, se uskutečnila transformace od socialistického plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Významnou částí tohoto procesu byla privatizace, kdy největší část státního majetku byla privatizována kupónovou metodou. Dodnes je tento způsob transformace hospodářství jádrem sporů a vášní nejen u ekonomů, ale i veřejnosti.

"Jako makroekonom měl Klaus velkou pravdu, ale bohužel fatálně selhal v oblasti kapitálových trhů," tvrdí ekonom Pavel Kohut. Podle jeho názoru byla privatizace samotná bez problémů, fiaskem ale bylo spuštění investičních fondů českého typu. "Zákon byl paskvil. Různě se obcházel, a majetek fondů šel vykrádat. Neexistovala fungující komise pro cenné papíry a burzy, takže se kradlo za bílého dne bez okolků a zábran," tvrdí Kohout. Českou republiku to stálo mnoho miliard a dobrou pověst.

Politolog Jacques Rupnik je vůči Klausovým reformám podstatně tvrdší. Napsal, že: "Na jedné straně stojí mýtus Klausových reforem, který si sám pracně budoval, a na druhé straně skutečná bilance po deseti letech, kdy se zjistilo, že se žádný hospodářský zázrak nekonal a privatizaci museli dotáhnout až sociální demokraté".

Faktem je, že Klaus na chyby doplatil pádem své vlády v roce 1997, skandálem s financováním své strany a rozštěpením ODS. Přesto pozici v čele ODS uhájil a ve volbách v červnu 1998 skončila ODS druhá za ČSSD. ODS poté uzavřela se svým největším soupeřem dohodu, takzvanou opoziční smlouvu, která umožnila vznik menšinové vlády ČSSD a zaručila občanským demokratům podíl na moci. Klaus se na čtyři roky stal předsedou Poslanecké sněmovny.

V roce 2002 však ODS ve volbách do sněmovny opět skončila až za sociální demokracií, zůstala v opozici a Klaus dal křeslo předsedy strany k dispozici. O rok později se do vysoké politiky opět vrátil, a to rovnou do funkce hlavy státu.

Václav Klaus vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Při studiu se seznámil se svou pozdější manželkou Livií. Po úspěšném absolvování studia dostal tzv. umístěnku do podniku zahraničního obchodu a nastoupil na základní vojenskou službu – jako ligový basketbalista ovšem do Dukly Praha, takže běžnou vojenskou službou projít nemusel. V té době se také přihlásil do konkursu na místo v Ekonomickém ústavu ČSAV a místo získal. V roce 1968 získal titul kandidát ekonomických věd. Koncem 80. let, přesně v roce 1987, začal pracovat v Prognostickém ústavu ČSAV.Ve veřejném životě ale chce zůstat i po konci svého prezidentského mandátu v roce 2013. "Pokud mně síly umožní, tak já určitě zůstanu ve veřejném světě, určitě se nestáhnu do soukromí," řekl v březnu.