Migréna? Vědci přišli se zcela novými poznatky

Znamená to průlom v medicíně, ve výzkumu příčin vzniku migrény. Dánští vědci zkoumali dvacítku žen prostřednictvím magnetické tomografie v momentě, kdy dostaly migrénu. A zjistili, že návaly bolesti – jak se dosud tvrdilo – nemají příčinu v rozšíření cév v mozku. Vycházeli z dřívějších poznatků, že se jedná o cévy vně mozku. Během vyšetření ovšem došlo k rozšíření vnitřních cév, a to ještě velmi nepatrně.

Pak testovaným ženám podali léky, aby vyzkoušeli jejich účinek. Vyšetření na tomografu poté vědci zopakovali. A změna nebyla téměř viditelná, což znamená, že léky nezabraly.

Vědci tudíž vycházejí z toho, že migréna má příčinu v obzvláště slabých, citlivých nervech v cévách. Cirkulací krve dochází pak k typickému ataku migrény a bolestem. Nový poznatek, že příčina migrény je ve slabých nervech, může převrátit dosavadní poznatky o jejím vzniku a příčinách. Podle vědců je teď nutné vyvinout potřebné, účinné léky, které by měly působnost na centrální nervový systém.

Migréna postihuje více ženy než muže. V Česku jí trpí zhruba každá pátá žena. Některé vědecké studie tvrdí, že migréna je dědičná.

Mohou ji ale také vyvolat sýry, čokoláda, káva, alkohol, nedostatek spánku, stres, výkyvy počasí. Lidé si ji často pletou s obyčejnou bolestí hlavy. Migrénu provází záchvat, není vyloučené zvracení, citlivost na světlo.