Češi před okolím migrénu tají, lidé ji neberou vážně. Zdaleka přitom nejde jen o bolest hlavy

REPORTÁŽ - Zvracení, dezorientace, zimnice, průjem nebo neschopnost mluvit. I takto se může projevovat migréna a často se spojí vše dohromady. Pacienti trpící migrénou se proto potýkají s pocity zoufalství, bezmoci a strachu z dalších záchvatů. Přitom své problémy většina tají a přes devadesát procent z nich si myslí, že společnost nebere jejich nemoc vážně. Často ji řeší pouze analgetiky, která se v tomto spojení nadužívají. Nyní má lidem trpící migrénou pomoci mobilní aplikace, kterou dnes lékaři představili novinářům.

Migrénou trpí v Evropě asi padesát miliónů lidí. Většině z nich negativně ovlivňuje život, více než polovina tvrdí, že migréna měla dopad na jejich kariéru a polovina nemoc tají před svým okolím. Může za to i fakt, že společnost považuje migrénu za pouhou bolest hlavy. „Migréna není obyčejná bolest hlavy, ale chronické onemocnění, které pacienty výrazně omezuje v jejich životech,“ řekla novinářům předsedkyně organizace Migréna-help Rýza Blažejovská.

Migrenózními záchvaty trpí také Karolína Petrušková, která první dny utrpení zažila po maturitní zkoušce. Po maturitě nastoupila na vysokou školu, kde jí studium migréna značně znesnadňovala. Záchvaty se jí ustálily na jediný den v týdnu. „Ustálily se na úterý. To jsem měla volno. Jakmile jsem byla v zápřahu a neměla čas na nic jiného, nic se nedělo, ale jakmile jsem si chtěla odpočinout, přišla migréna,“ popisovala na tiskové konferenci.

Lékaři jí zprvu předepisovali pouze léky proti bolesti. Takové léky ale mohou pacienti často nadužívat, jak novináře upozornila vedoucí Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. „Často se k migréně přidá i častá bolest hlavy, která je způsobena přílišným požíváním léků. Může to být i antikoncepcí,“ uvedla.

V současné době pomáhají Karolíně Petráškové nejenom léky na bolest ale také antimigrenózní léky. Podle jejích slov bohužel nezaberou vždy a mají nepříjemné vedlejší účinky. „Mám i předepsaná antidepresiva jako další typ možné preventivní léčby,“ sdělila.

Společnost nebere migrénu vážně

V Evropském průzkumu podle odpovědí nemoc tají téměř polovina lidí. V Česku zatajování migrén přiznalo dokonce přes šedesát procent dotázaných, a to i před svým partnerem. „Pacienti se před svým okolím stydí nebo si připadají neschopní,“ vysvětlila Blažejovská. Za tento stav může i to, že společnost nebere migrénu vážně.

Tento dojem mělo i devadesát jedna procent dotazovaných Čechů. „Setkávají se s nepochopením a zlehčováním svého stavu. Přitom ve chvíli, kdy prožívají deset a více záchvatů v měsíci, je jejich kvalita života značně narušená,“ dodala Blažejovská.

Se zlehčováním nemoci se setkala i Jindra Nebovidská, která mývala až osmnáct záchvatů měsíčně. S neuznáváním nemoci se setkávala i dříve. „Před revolucí a vlastně i po ní migrénu všichni brali jako obyčejnou bolest hlavy. Musela jsem si zvyknout a když mi bylo úplně nejhůř, už jsem to nikomu neříkala,“ sdělila novinářům.

Následně se s migrénami starala o dvě děti, což zvládala jen tak tak. „Bývalému manželovi jsem o migréně ani neříkala, ten ji naprosto neuznával,“ zavzpomínala. Právě partner a blízké okolí může poskytnout pomoc, kterou takový člověk potřebuje. To, že migrény rodiče ovlivňují život jeho dětí, si myslí čtyři z deseti migreniků a šest z deseti tvrdí, že jim migréna brání v zajištění plnohodnotné péče o děti.

Migréna značně ztěžuje práci

Pracovní život s migrénou je hodně složitý. Podle slov Blažejovské nemá každý zaměstnavatel pro neplánované absence pochopení. Přes polovinu lidí trpící migrénami uvedlo, že má negativní dopad na jejich kariéru.

S tím se setkala i Jindra Nebovidská. „Dělala jsem všechno možné, vystřídala několik pracovních pozic na poště. Ale těžko můžete doručovat dopisy, když se vám chce každých deset minut zvracet bolestí,“ popisovala. „Zkoušela jsem pracovat i v autodopravě, ale narazila jsem na podobné potíže,“ uzavřela.

Pacienti s migrénou se také často vyhýbají společenským akcím, takových je více než polovina. „Není příjemné neznámým lidem vysvětlovat, co mi vlastně je a jaké mám problémy. Navíc je po záchvatech člověk tak unavený, že na společenské vyžití nemá ani náladu,“ osvětlila Petrušková.

Jednu třetinu lidí odrazují migrény i od sexu či cestování a značné procento i od pohybu. Navíc se asi polovina lidí cítí kvůli migrénám depresivně.

Pomůže nová aplikace

Podle neurologů je nejdůležitější při léčbě migrény rychlá správná diagnóza a poctivé užívaní léčby. V tuzemsku proto funguje síť třiceti Center pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. „Jejich smyslem je pomoci těm pacientům, kteří se už někde léčili, ale nemoc se nepodařilo běžnými postupy ovlivnit,“ řekla Marková.

U pacientů, kteří prožívají záchvaty více než čtyřikrát měsíčně, lékaři podle Markové nasazují preventivní profylaktickou léčbu. „Pacientům dokážeme snížit počet záchvatů až o polovinu,“ dodala.

Zvládat migrény by měla pomoci i nová aplikace Migréna Kompas. Umožní pacientům zaznamenat záchvaty, jejich délku a intenzitu i užité léky. Aplikace bude sloužit jako pomocník při rozhovoru pacienta s lékařem, kdy společně mohou odhalit spouštěče atak a domluvit se na vhodné změně životního stylu.

„Migréna Kompas je naše nejrozsáhlejší zdravotní aplikace. Respektuje trendy doby a spojuje mnoho různých funkcí,“ uvedl pro novináře Jaromír Krotký ze společnosti Pears Health Cyber. Do budoucna vývojáři plánují spustit aplikaci na Slovensku, v Maďarsku nebo v pobaltských státech.

Související

Ilustrační fotografie.

Pacienti s migrénou jsou v práci často za simulanty. Jsou přitom neurologicky nemocní, říká lékařka

Většina pacientů, které sužuje migréna, přicházejí o svoji práci. Třetina zaměstnavatelů totiž jejich neurologické onemocnění zcela ignoruje. Lékařka Eva Medová z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady upozorňuje, že zdravotní patálie by se neměla bagatelizovat. „Jedná se o třetí nejčastější neurologické onemocnění, které sice není smrtelné, ale významně ovlivňuje kvalitu života. Mrzí mě, že někteří zaměstnavatelé na lidi trpící migrénou často nahlíží jako na hysteriky či simulanty, anebo blázny. Takoví pacienti potřebují biologickou léčbu,“ říká neuroložka Eva Medová, která dodává, že covid-19 způsobil migrenózní nárůst.

Více souvisejících

migréna bolest nemoci Zdravotnictví

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy