Pacienti s migrénou jsou v práci často za simulanty. Jsou přitom neurologicky nemocní, říká lékařka

Většina pacientů, které sužuje migréna, přicházejí o svoji práci. Třetina zaměstnavatelů totiž jejich neurologické onemocnění zcela ignoruje. Lékařka Eva Medová z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady upozorňuje, že zdravotní patálie by se neměla bagatelizovat. „Jedná se o třetí nejčastější neurologické onemocnění, které sice není smrtelné, ale významně ovlivňuje kvalitu života. Mrzí mě, že někteří zaměstnavatelé na lidi trpící migrénou často nahlíží jako na hysteriky či simulanty, anebo blázny. Takoví pacienti potřebují biologickou léčbu,“ říká neuroložka Eva Medová, která dodává, že covid-19 způsobil migrenózní nárůst.

Nemohou počítat ani s velkou podporou státu. Pacienti, kteří se léčí s migrénou, jež je vyřazuje z aktivního života, se téměř nedočkají invalidního důchodu. V něm podle předsedkyně organizace Migréna – help Rýzy Blažejovské končí jen tři procenta nemocných, ačkoli tímto neurologickým onemocněním trpí milion občanů v České republice. „Bohužel i řada lékařů či posudkových komisí nebere tuto diagnózu vážně a tvrdí, že pro takové onemocnění nejsou příslušné tabulky. Někteří nemocní jsou chorobou tak zasaženi, že opravdu nemohou vést normální život. Proto se jim naše organizace snaží maximálně pomoci. Například také radíme, jak v práci svého šéfa či kolegy upozornit, že máte migrenózní stavy,“ tvrdí Blažejovská.

Spouštěčem mohou být respirátory i dlouhý spánek

Neuroložka Eva Medová z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v praxi vidí, že část jejich pacientů je opravdu vyloučena z běžného života. „Když má někdo za jeden měsíc až pětadvacet migrenózních záchvatů, tak je nemožné, aby byl aktivní jako ostatní. Část veřejnosti si ale chybně myslí, že migréna je obyčejnou bolestí hlavy. Ve skutečnosti se jedná o komplexní neurologické onemocnění, na které trpí zejména mladá generace ve věku třicet až čtyřicet let,“ míní specialistka. Na migrénu jsou více náchylnější ženy, a to v sedmnácti procentech, zatímco odbornou pomoc musí vyhledat jen šest procent mužů.

 Aby se pacient dostal do Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, musí mít doporučení ambulatního neurologa, k expertům jej výjimečně může odeslat i praktický lékař. „Zásadní podmínkou pro přijetí do naší péče je, že pacient musí mít migrénu minimálně čtyřikrát do měsíce, které jsou zapsané v jeho deníku. Dále jeho lékař musí prokázat, že při léčbě nezabraly medikamenty jako betablokátory, antiepileptika či antidepresiva. Musíme vědět, že stanovené léky se nepodílí na snižování frekvence migrenózních stavů,“ konstatuje Medová, která vysvětluje, proč jsou aspekty pro návštěvu centra tak přísné. „Je nutné mít jistotu, že opravdu pracujeme s člověkem, který má silné migrény, abychom zbytečně neztráceli čas a potřebným hned ulevili. Postiženým je nasazena biologická léčba, tedy CGRP protilátky,“ přibližuje neuroložka, která upozorňuje, že biologickou léčbu hradí všechny zdravotní pojišťovny.

Než medikamenty zaberou, doporučuje, aby například profesionální řidiči se silnou migrénou neusedali za volant. „Žiji ale v realitě, a tak vím, že některou práci prostě přerušit nejde. Například my zdravotníci musíme fungovat pořád,“ ironicky se pousměje.

Během koronavirové pandemie zaznamenala lékařka Medová zvýšený počet nemocných. „Covid-19 způsobil tak silné migrény, že na ně nezabírala žádná analgetika či jiná léčba. Určité problémy se u některých vyskytly i po vakcinaci, která vyvolala bolesti hlavy.“ Podle Medové jsou spouštěčem migrény i respirátory. „Jejich neustálé nošení neurologické onemocnění bohužel podporuje.“ Signálem pro migrénu může být paradoxně i dlouhý spánek. „Proto nejvíce migrenósních stavů evidujeme o víkendech, kdy si lidé rádi přispí. Pro léčbu s migrénou je totiž důležitá pravidelná spánková hygiena. Je tedy nutné dodržovat hodinu, kdy jdu spát, a čas, kdy vstávám. Pokud o sobotách i nedělích režim porušíme, může se dostavit migréna,“ vysvětluje Eva Medová.

Choroba přivádí nemocné do existenčních problémů

Migréna zasahuje i do soukromého života rodin. Nedávný výzkum organizace Migréna-help, jehož se zúčastnilo téměř dvanáct set oslovených respondentů, například ukázal, že patnáct procent lidí s migrénou se dostává do existenčních problémů. „Čtyři procenta rovněž uvádí, že jejich neurologická choroba vedla k jejich propuštění,“ praví předsedkyně organizace Migréna – help Rýza Blažejovská. Doktorka Medová smutnou statistiku potvrzuje. „Jakmile většina zaměstnavatelů zjistí, že jejich podřízený má jakékoli neurologické onemocnění, tak se s ním rozloučí a dívají se na něj jako na blázna,“ mrzí lékařku.

Téměř šedesát procent lidí uvádí, že migréna je omezuje v hledání nové práce. Blažejovská ale upozorňuje, že dvě třetiny zaměstnavatelů vychází nemocným vstříc. „Není tedy pravdou, že všichni onemocnění ignorují. Bohužel se ale pak stává, že když vedení firem má pochopení, pak pacient má problémy s kolegy, neboť mu odmítají tolerovat jeho úlevy a považují ho za někoho, kdo se chce neustále ulévat či flákat.“

Pro člověka, který bojuje s migrénou, je ideální, aby měl flexibilní pracovní dobu, mohl pracovat v samostatné tiché kanceláři a vyhýbal se nočním směnám. „Také by bylo dobré kolegy požádat, aby nepoužívali silné parfémy, protože pach může být spouštěčem onemocnění, stejně jako například silné osvětlení,“ říká Blažejovská. Přesto odborníci nedoporučují, aby si pacient s migrénou hned u pohovoru na personálním oddělení určoval podmínky. „Zvláště, když o určitou práci stojí,“ soudí Medová, která sama trpí migrénami. „Když jsem před dvaatřiceti lety nastupovala do zdravotnictví, tak mně moje nadřízená při mém oznámení neurologického onemocnění hned řekla, že na migrénu není v nemocnici čas a že mě z ní hned vyléčí.“

Sama se obává, že takový postoj u většiny nadřízených stále přetrvává i v současné době. „Mrzí mě, že někteří zaměstnavatelé na lidi trpící migrénou často nahlíží jako na hysteriky či simulanty, anebo blázny,“ uzavírá neuroložka Eva Medová.

Související

bolest

Češi před okolím migrénu tají, lidé ji neberou vážně. Zdaleka přitom nejde jen o bolest hlavy

REPORTÁŽ - Zvracení, dezorientace, zimnice, průjem nebo neschopnost mluvit. I takto se může projevovat migréna a často se spojí vše dohromady. Pacienti trpící migrénou se proto potýkají s pocity zoufalství, bezmoci a strachu z dalších záchvatů. Přitom své problémy většina tají a přes devadesát procent z nich si myslí, že společnost nebere jejich nemoc vážně. Často ji řeší pouze analgetiky, která se v tomto spojení nadužívají. Nyní má lidem trpící migrénou pomoci mobilní aplikace, kterou dnes lékaři představili novinářům.

Více souvisejících

migréna zdraví Lidé zaměstnání lékaři

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy