Většina lidí s cukrovkou 1. typu už o diabulimii někdy slyšela či ji dokonce na vlastní kůži zažila. Jako o každé jiné psychické poruše, i o téhle se velmi těžko mluví. Jak už název napovídá, slovo vzniklo spojením „diabetes“ a „bulimie“. Ve zkratce se jedná o nemoc, když pacient schválně vynechává dávky inzulínu za účelem snížení váhy.
Důsledky jsou přitom životu nebezpečné. Stejně jako u bulimie či anorexie i zde se jedná o psychickou poruchu, kterou už nemocný nemá ve své kontrole. Mnozí si často myslí, že pacienti s poruchou příjmy potravy jen rebelují či požadují pozornosti, ve skutečnosti si však nemůžou pomoci a velmi obtížně se bez pomoci léčí.
Bez inzulínu dochází k tomu, že stoupá glukóza v krvi. V praxi to znamená, že když nemocní vynechají dávky léku, jejich tělo přestane vstřebávat i kalorie z potravin. Pak vše, co dotyčný či dotyčná sní, projde trávicím traktem a nevstřebané zase odchází z těla ven. Tělo pak ztrácí energii, kterou se bude snažit získat ze svalových zásob. Jedinec tak ztratí na váze, protože přichází o svalovou hmotu.
Diabulimie je velmi nebezpečná. Z dlouhodobého hlediska se lidem výrazně zkracuje délka života. Kromě postižení, které zasáhne funkce svalů, srdce a dalších orgánů zde hrozí, že odmítání inzulinu povede k dalším psychickým poruchám jako je deprese, neuróza či problémy s dýcháním.
Mezi nejčastější příčiny diabulimie patří tlak z okolí, přehnaná obsese po těle jak z reklamy, ale právě i přibírání na váze jako vedlejší účinek inzulínu. K poruše jsou přitom náchylnější lidé, kteří byli vždy zvyklí hlídat si svou váhu nebo pečlivě studovali složení potravin, které jí, za účelem omezit příjem kalorií.
Diabulimií trpí či trpělo až 40 procent žen s cukrovkou typu 1 mezi 15 až 30 lety, dívky a ženy tak porucha postihuje mnohem častěji než chlapce a muže. Kanadská studie poukazuje na, že až 60 procent žen do věku 25 let se setká s nějakou poruchou spojenou s odmítáním jídla, ať už je to anorexie, bulimie či v případě cukrovkářů i diabulimie.
Související
I po sto letech je inzulin pro řadu diabetiků nenahraditelným lékem
Existuje závislost na cukru? Lékaři vydali varovnou studii
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
před 1 hodinou
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
před 2 hodinami
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
před 3 hodinami
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
před 4 hodinami
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
před 4 hodinami
Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce
před 5 hodinami
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
před 6 hodinami
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
před 7 hodinami
Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu
před 7 hodinami
Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump
před 8 hodinami
Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů
před 9 hodinami
Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku
před 10 hodinami
Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval
před 10 hodinami
Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci
před 11 hodinami
Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?
před 12 hodinami
Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou
před 13 hodinami
Počasí na nadcházející měsíc: Podzim dorazil, výrazně se ochladí
včera
Vstupujeme do rozhodující fáze dějin, oznámila saúdská koalice a zahájila masivní bombardování Húthíů
včera
Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko
včera
Nobelovu cenu za medicínu získala trojice vědců za průlomový objev fungování lidského mozku
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala trojice vědců za průlomový výzkum fungování lidského mozku. Ocenění udělované Karolinska Institutem ve Stockholmu obdrží Karl Deisseroth, Peter Hegemann a Georg Nagel za své objevy v oblasti světlem ovládaných iontových kanálů a optogenetiky. Finanční odměnu ve výši dvanácti milionů švédských korun si všichni tři laureáti rozdělí rovným dílem. Výzkumníci svými pracemi položili základy metody, která umožňuje přesně řídit činnost nervových buněk v živém mozku pomocí světelných paprsků.
Zdroj: Libor Novák