Mexičané slaví dušičky vesele, i hodováním na hřbitovech

Den mrtvých (Día de Muertos) je oslavou, která se stala národním symbolem a od roku 2008 je i na seznamu nehmotného dědictví UNESCO.

V obchodech v Mexiku i dalších zemí Latinské Ameriky se v těchto dnech prodávají barevné lebky, bonbony ve tvaru kostlivců či figurky veselých kostřiček v zářivých barvách. Dalo by se říci, že ve srovnání s americkým Halloweenem, který se slaví v anglosaských zemích 31. října, je latinskoamerická oslava hlavně více barevná.

Den mrtvých je v Mexiku nejoblíbenějším svátkem a slaví se 1. i 2. listopadu, někteří začínají již 31. října. Lidé si doma vytvářejí malé oltáře s fotkami svých zesnulých, jimž i na hřbitov nosí květiny, ale také jídlo či nápoje a rituálně tak na hrobech hodují v kontaktu s jejich dušemi. Ještě dál jdou v Nikaragui, kde se svými předky tráví i noc.

V řadě latinskoamerických zemích hospodyňky v těchto dnech připravují různé pečivo, například "chléb mrtvých" či nápoje, mimo jiné slavná "colada morada", které pak konzumují u hrobů svých zesnulých.

Původ mexických oslav Dne mrtvých sahá více než pět set let zpátky, kdy si původní obyvatele Mexika Aztékové připomínali své mrtvé. Jejich oslavy, při nichž uctívali bohyni Mictecacíhuatl (Dámu smrti) trvaly více než měsíc a konaly se v létě. Španělští dobyvatelé ve snaze oslavu poevropštit spojili ji s katolickou Slavností všech svatých (1. listopadu) a Památkou zesnulých (2. listopadu).