Jak správně vybrat víno a něco na zub k němu? Tyto věci byste měli vědět

1. Víno v restauraci

To, že je víno buď bílé nebo červené, snad ví každý. Takže pokud vám v restauraci na otázku: „Jaké máte prosím víno?” odpoví, že červené nebo bílé – ptejte se dál. To nejhorší, co se vám může stát je, že vám obsluha řekne, že neví a odběhne se podívat, co za krabičák provozní zrovna koupil. V tu chvíli víte, že je lepší si dát cokoli jiného než víno.

Pokud nejste zrovna znalec vína, nechte si v lepší restauraci poradit od obsluhy, ideálně sommeliéra. To, že by musel ochutnávat víno muž, již dávno není pravdou, pokud je váš doprovod zkušenější ve znalosti vína, nechte klidně dámu ochutnat za vás.

2. Kdy a pro koho

Jaké víno vybrat záleží na několika okolnostech – roční období, příležitost či pokrm a osoba, pro kterou víno vybíráte. V chuti vína se řiďte hlavně sezónou. V létě hledáte ve víně osvěžení, a tak vám více chutnají lehká bílá vína s menším obsahem alkoholu a svěží kyselinkou.

V zimě naopak oceníte plnější a mohutnější červená vína s ohlazenou tříslovinou, která v ústech vyvolá podobně svíravý pocit, jako když se napijeme silného čaje. Bílé a případně růžové preferují převážně ženy, muži naopak častěji inklinují k vínům červeným.

3. Dobrý ročník i barva

Zkontrolujte si ročník vína, protože chutnalo-li vám z ročníku 2011, pak není žádná záruka, že ročník 2013 bude stejně vydařený. Mladá bílá vína jsou většinou světle žlutá, a jak zrají, jde jejich barva do medových až temně žlutých barev. Mladé červené víno má jasně červenou barvu a čím je starší, tím je odstín více do hněda. Zkoumáme ale hlavně čirost a zda víno neperlí. To by znamenalo, že vykazuje známky rozkvašení. Také to není úplně jednoduché, protože existují vína, která mají být zakalená. Ale u standardních vín zkoumáme především čirost a barvu, která má odpovídat ročníku.

4. Co prozradí etiketa?

Když už jste zvolili barvu a ročník, jakou vybrat konkrétní lahev? Pokud máte s nějakým vinařem dobré zkušenosti, neváhejte jej zvolit i bez ochutnání. Zjednodušeně platí, že čím obecnější je popisek na etiketě, tím nižší kvalitu vína můžete očekávat. Naopak pokud jsou informace takřka vyčerpávající, vězte, že vínu, které držíte v ruce, byla věnována adekvátní pozornost. Prostudujte zejména původ hroznů, který by měl být uveden nejlépe s přesností na viniční trať.

Pokud výrobce sídlí úplně jinde, než kde vyrostly hrozny, takové víno raději bez ochutnání nekupujte. Probíhá-li zpracování hroznů ve velké vzdálenosti od místa jejich sběru (a tím nemyslíme ve vedlejší obci, ale dokonce v jiné podoblasti přes půl jižní Moravy nebo dokonce v jiné zemi), může se to negativně podepsat na výsledné kvalitě vína.

5. Cena

Pokud nekupujete víno přímo u vinaře, můžete se rozloučit s představami, že seženete opravdu kvalitní lahvové víno kolem sta korun. K vinařovým nákladům na výrobu totiž musíte připočítat celou distribuční síť a dopravu. Pokud je navíc dané víno už spíše raritou, u vinaře jej neseženete a budete mít co dělat vůbec objevit nějaký zdroj. Musíte se připravit, že vás bude stát podstatně více, než když bylo standardně v prodeji. Samozřejmě jako u všech ostatních produktů ani zde ale automaticky neplatí pravidlo „čím dražší tím lepší".

Pokud v supermarketu narazíte na slevovou akci, můžete si za velmi dobrou cenu domů přinést opravdový skvost. Ve vinotéce zase oceníte informační servis – víno s vámi vybírá sommeliér či kvalifikovaný prodavač. Ten nebude překvapený, když do vína nebudete chtít investovat výplatu a ještě vám pomůže s výběrem vhodných delikates, které s k vínu budou hodit.

6. Odrůda

Chcete-li pít kvalitnější víno, měli byste tedy na lahvích hledat titul alespoň jakostní odrůdové víno, které musí obsahovat minimálně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na etiketě. To platí i pro cuvée, které je vyrobené maximálně ze tří tuzemských odrůd uznaných pro výrobu jakostního vína, z nichž jedna je zastoupena alespoň z 85 %, z jedné vinařské oblasti. Jakostní známkové víno je podobné, liší se jen tím, že může být vyrobeno z početnější směsi hroznů sklizených na jedné vinici. Mělo by si ale udržovat svou stálou kvalitu, chuť a složení napříč jednotlivými ročníky.

7. Sladké nebo suché?

Důležitý je obsah zbytkového cukru: ten určuje, zda se jedná o víno suché, polosuché, polosladké či sladké. Tohle označení vnímáme hlavně u tolik oblíbených šumivých vín. Pozor na slova! Šampaňské je opravdu výhradně víno z kraje Champagne, Prosecco z Itálie a Cava ze Španělska. Zbytkový cukr je cukr, který nebyl spotřebován kvasinkami při kvašení, a proto zůstává ve víně a ovlivňuje jeho sladkost, potažmo i chuť a buket.

Důležité je neplést si tento pojem s pojmem cukernatost. Cukernatost totiž označuje množství cukru ve šťávě z vinných hroznů. Obecně platí, že čím vyzrálejší hrozny jsou, tím vyšší dosahují cukernatosti, od které se také odvíjí výsledná kvalita vína.

8. Co prozradí vůně?

Nos je pro vás prvním indikátorem toho, jestli nepijete špatné víno. Nejčastěji vůni vína zkazí korková zátka. Kdo si přece jen není jistý, že by zkažené víno poznal, ten si může dojít do vinotéky čichnout. Každá lepší je totiž vybavena lahvičkami s nejčastějšími vadami vína a na požádání vám dají přivonět ke koncentrovanému zápachu. Vady korku jsou jedním z důvodů, proč se v poslední době dost vinařů přiklání k používání plastových či skleněných zátek, které víno neznehodnotí.

Každý má ale jiné vnímání vůní. Ženy jsou na tom o dost lépe než muži, mají totiž geneticky daný o třicet procent lepší čich než muži. Někdo tak ve víně pozná jen základní vůně a jiný je schopen poznat i ta nejjemnější aromata. Důležitou roli hraje to, jaká je vaše čichová paměť a samozřejmě praxe.

9. Správné podávání a skladování

Červené víno by si mělo pěkně poležet, nejlepší je neotvírat jej dříve než dva roky po sklizni. Okem odhalíte i případnou sedlinu u dna skleničky. Ta se tvoří jen u nefiltrovaného vína nebo staršího červeného vína. Na kvalitu vína sice tyto usazeniny vliv nemají, ale do sklenic by se neměly dostat. Proto se vína dekantují, tedy přelévají před podáváním do karaf. Jejich chuť se díky tomu může plně rozvinout a v případě staršího červeného vína tím zabráníte i tomu, aby se usazeniny dostaly do karafy.

A nezapomeňte na správnou teplotu podávání. Šumivá vína chutnají nejlépe při vychlazení na 5-7 °C, bílá při 10-13 °C a červená při 14-16 °C. Stáčené víno, které si od vinaře koupíte v plastových lahvích vám vydrží maximálně jeden až dva dny. Po delší době se již rychle kazí jeho kvalita i chuť. Vždy je lepší si kupovat víno ve skleněných lahvích.

10. Víno a jídlo. Které kombinace jsou nejlepší?

Už samotná barva vína dokáže napovědět, jak bude víno chutnat a k jakému pokrmu se bude nejlépe hodit. Červená vína, která obsahují více tříslovin a jsou většinou těžší, navozují vážnější atmosféru a jsou doporučována hlavně k masitým pokrmům, například ke steakům či k vepřovému.

Bílá vína pro svou lehkost a kyselinku se skvěle hodí třeba k salátům, bílému masu, mořským plodům nebo k sýrům. Dalším dnes už více známým a zároveň oblíbeným je růžové víno, tzv. rosé., které má osvěžující chuť a skvěle doplňuje zeleninové saláty a pokrmy z ryb. Špatným výběrem vína si můžete zážitek z jídla pokazit. Když si budete k biftekům dávat tokajské, je to jako byste maso polili medem. Kyselé víno vám v kombinaci se smetanovou omáčkou způsobí střevní obtíže, protože víno omáčku už v žaludku srazí.

Když už jste investovali do kvalitního vína, neodbijte zkažte si zážitek z něj nejobyčejnějším eidamem a chipsy. Nechte si poradit s výběrem delikates jako je sýr, olivy nebo kvalitní uzeniny od odborníků ve specializovaných obchodech. Například v síti obchodů La Formaggeria Gran Moravia vás vždy nasměrují a z širokého sortimentu si vybere každý.

Náš tip: Leverano Bianco DOP. Italské vinařství Cantina Vecchia Torre produkuje prvotřídní vína již od roku 1959. Vyznačuje se pečlivým výběrem hroznů a jejich následným zpracováním s úctou k tradicím a současně s použitím nejmodernějších technologií. Bílé suché víno Leverano Bianco DOP má slámově žlutou barvu se zelenkavými odlesky, svěží a déle přetrvávající chuť a v buketu ucítíte jemnou a lahodnou vůni s tóny zeleného jablka. Skvěle se k němu hodí mladší sýry, jako například sýr Verena dolce doplněný citronovou marmeládou.