Víno v minulosti sloužilo jako lék a využívalo se v kuchyni

Jak se víno využívalo v kuchyni?

Víno patřilo ve středověku k nejčastěji konzumovaným nápojům, ve vyšší společnosti se dokonce mnohdy pilo výhradně jenom to. Dle současných odhadů vypil středověký člověk zhruba dva až čtyři litry vína za den! Kromě pití konzumovali lidé tehdy víno také v pokrmech, do nichž se často přidávalo. V některých jídlech tvořilo víno základ, jako například ve vinné polévce, která se vařila v 17. století takto:

„Ustrouhej žemli a usmaž ji na přepuštěném másle. Dej ji do hrnečku, nalij na ni víno, rozmíchej, dej do ní šafránu, květ, zázvor, skořici a cukr. Uvař a jez.“

Víno bylo také ingrediencí do nejrůznějších kaší, a to sladkých i slaných. Do sladkých kaší se přidávalo víno sladší, dále se do nich dával med, rozinky a čerstvé ovoce – jablka, hrušky nebo švestky. Tyto plody zároveň patřily i do kaší slaných. Slané kaše se dělaly z masa, vína a koření, jako třeba kaše z hovězího masa, na níž se zachoval recept z 15. století:

„Uvař libové hovězí maso, potom je posekej a rozpusť sladkým vínem nebo šlehanými vejci, smíchej, přidej trochu medu, rozinek, krájené mandle a koření, skořici, zázvor, pepř a šafrán. Dej do horkého másla a dobře dus, až bude jako jikry.“

Víno se využívalo i při přípravě vařeného a pečeného masa, tvořilo základ omáček podávaných k masu. Takové omáčky pak obsahovaly i koření či rozinky. Často se ve výrazně kořeněné omáčce z vína pekly nebo vařily ryby a kuřata. V 15. a 16. století byl ve vyšší společnosti oblíbený pokrm nazývaný jako „kuřata mladá uherským obyčejem“:

„Uvař kuřata. Oloupej asi dvacet až dvacet pět cibulí a nech je celé uvařit ve víně. Potom je rozetři s kořenem petržele, přidej víno, ve kterém se cibule vařily, a trochu čistého vinného octa. Okořeň zázvorem, skořicí, muškátovým květem a dobře ošafreň. Do této omáčky dej vařená kuřata. Pakli chceš ozdobně učiniti, dej mandle a rozinky, jako u velikých dvorů jest obyčej.“

Víno jako lék

Víno ve středověku a raném novověku sice mnozí popíjeli denně, přesto bývalo tehdejšími lékaři a léčiteli doporučováno jako účinný lék. Pomáhat mělo prakticky při každém zdravotním problému. Na nachlazení, ale třeba i ženám po porodu nebo během morových epidemií se podávala již zmíněná vinná polévka, jejíž léčebné účinky mělo posílit přidané koření. Z vína a koření se připravovaly i studené nebo teplé obklady, které se přikládaly na rány, srdce či plíce. Obecně platilo, že bílé víno lidské tělo ochlazuje, zatímco to červené mu naopak dodává teplo. Přestože mnohé léčebné vinné postupy mohly skutečně fungovat, některé středověké rady spojené s opojným nápojem jsou dnes spíše úsměvné. Víno prý pomáhalo při kocovině, jak se píše ve středověké básni: „Po večerním víně kdyžkoliv, jestliže tě hlava bolí: hleď je zas hned ráno píti, tak budeš lékařství míti.“