Vědci mají dobrou zprávu pro děti narozené v roce 2016. Dožijí se 72 let

Příznivý vývoj lze vysvětlit zčásti pozoruhodným poklesem úmrtí dětí do pěti let, především v subsaharské Africe, kde se podařilo znatelně zefektivnit boj s malárií, spalničkami a dalšími infekčními nemocemi. Naděje na dožití také vzrostla díky posunu v boji proti AIDS, který v 90. letech pustošil značnou část Afriky.

Zpráva WHO nicméně upozorňuje, že stále existují značné odchylky střední délky života mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi. V zemích s nízkým příjmem je naděje na dožití o 18,1 roku nižší než v zemích s vyšším příjmem.

Statistiky WHO jsou letos poprvé rozděleny podle pohlaví. Díky tomu lze pozorovat, že se celosvětově rodí více chlapců než dívek. Zpráva tím také zdůrazňuje rozdíly v příčinách úmrtí mezi oběma pohlavími, které mohou být biologické, environmentální, sociální, případně mohou být podmíněny přístupem k lékařské pomoci či ochotou ji vyhledat.

"Ačkoliv mohou být muž i žena vystaveni stejné chorobě, zjistili jsme, že muži se méně často uchylují k návštěvě zdravotnického zařízení", píše se ve zprávě WHO. V zemích, kde je rozšířeno onemocnění způsobené virem HIV, se vyšetření podrobí méně mužů než žen. Nižší střední délku života u mužů lze také vysvětlit tím, že k sebevraždě se jich uchýlí o 75 procent více. Muži nad 15 let také umírají dvakrát více při dopravních nehodách než ženy ve stejné věkové kategorii a mají čtyřikrát větší pravděpodobnost, že se stanou obětí vraždy.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila v roce 2000 v České republice střední délka života u nově narozených dětí 71,6 roku v případě mužů a 78,4 roku v případě žen. V roce 2017 čísla vystoupala na 76 let pro muže a 81,8 roku pro ženy. To znamená, že se u mužů zvýšila o 5,4 roku a u žen o 3,4 roku. Česko se v tomto ohledu pohybuje dlouhodobě nad světovým průměrem, v rámci Evropské unie jsou naopak tato čísla mírně podprůměrná.