Seriál Černobyl si realitu přibarvil, skutečnost byla úplně jiná, říká jeden tehdejších zaměstnanců

V druhé epizodě seriálu je představena dramatická situace, kdy vedoucí člen komise pro odstranění havárie v Černobylu, vědec Valerij Legasov, vysvětluje vůdci SSSR, Michailovi Gorbačovi, že roztavený obsah reaktoru dostane se může dostat do kontaktu s vodou pod ní. Následná exploze by mohla zničit ukrajinskou metropoli Kyjev a radioaktivní záření by mohlo ohrozit půlku Evropy.

Legasov v seriálu tvrdí, že se jedná o sebevražednou misi. „Žádám o povolení zabít tři lidi,“ říká Legasov, který dostane povolení, aby k reaktoru vyslal tři dobrovolníky. Jako první se v seriálu přihlásí právě Ananěnko.

Podle reálného Ananěnka je to však právě tato scéna, kterou si scénáristé přikrášlili. Byl jednoduše zrovna na směně a tohle byla jeho práce. Podle ukrajinské mutace stanice BBC, která s ním pořídila rozhovor, byla myšlenka dobrovolníků zřejmě převzata ze sovětských novin Pravda.

Cílem jejich mise bylo snížit vodu ze zásobníků pod reaktorem. Ačkoliv byl tunel, kde se nacházely (tři metry pod stanicí), zaplaven, hasiči odčerpali část vody, tak, aby Ananěnko a další dva muži mohli do tunelu vejít. Ananěnko šel, protože věděl, kde jsou ventily umístěny. Člověk  neobeznámený s elektrárnou by je ve tmě mezi trubkami těžko hledal.

Na misi se vydal s šéfem směny Borisem Baranovem a správcem turbíny Valerijem Bespalovem. Na rozdíl od seriálu sebou netahali žádné kyslíkové bomby. Nemuseli se ani potápět, voda jim byla po pás. Ačkoliv měli potápěčské kombinézy, tváře jim chránily běžné respirátory. Taktéž spolu normálně mluvili, seriálem zdramatizovaná neschopnost dorozumění též vychází z popisu v sovětském tisku.

Trojice šla též co nejrychleji, aby se nejvíce minimalizovali ozáření. Ananěnko tvrdí, že dodnes neví, jakou dávku radiace tehdy dostal. Nikdo prý nevěděl, jak vysoce je voda radioaktivní. Trojice měla též štěstí, že se dokázala vyhnout oblasti, kde radioaktivita byla velmi silná.

V seriálu byla trojici nabídnuta za akci odměna 400 rublů a povýšení. Taktéž je měl po návratu přivítat potlesk. Ananěnko však vše odmítá, s tím, že to prostě byla součást jejich práce. „Nikdo nám u východu z podzemí netleskal jako ve filmu. Byla to normální práce, tak proč potlesk?“ diví se Ananěnko.

„Černobylský potápěč“ je už v důchodu a bydlí s manželkou ve skromném bytě na předměstí ukrajinské metropole Kyjeva. Za hrdinu se nepovažuje, přičemž poukazuje na to, že spousta jeho sousedů vůbec neví, že vedle nich žije muž, který byl předlohou pro jednu z postav oceňovaného seriálu.

Získat rozhovor s ním však bylo obtížné. V roce 2017 jej totiž srazilo auto a měsíc byl v kómatu. Nyní trpí výpadky paměti. Kromě něj ještě žije Bespalov, též v Kyjevě, nedaleko od něj. Baranov zemřel v roce 2005.