Nedostatek spánku: Dopady na organismus jsou hrozivější, než si myslíme

Je jedna hodina po půlnoci a jednatřicetiletý Pierre, který se právě vrátil z práce, se svalí na postel. Za čtyři hodiny mu zvoní budík a začíná mu nový den. Tento náročný rytmus praktikuje už týden, aby dovedl do konce jeden projekt. "Jakmile jsem se natáhl, okamžitě jsem usnul," vzpomíná. Kruhy pod očima, nálada na bodu mrazu, vlčí hlad. Pierre trpí nedostatkem spánku. Ten má kromě velké únavy mnohačetný negativní vliv na organismus a brání jeho dobrému fungování.

"Odhaduje se, že dospělý člověk potřebuje sedm až osm hodin spánku denně," připomíná profesor Damien Léger, šéf Centra pro spánek a bdění při nemocnici Hôtel-Dieu v Paříži.

Spáči, kteří naspí méně než šest hodin denně, se vystavují většímu riziku nejrůznějších onemocnění. Nedostatek spánku se projevuje na různých úrovních: metabolické, kognitivní a v chování. Únava nejprve mění charakter jedince. "Moje morálka byla na bodu mrazu. Byl jsem nervózní, netrpělivý a nedokázal jsem se soustředit," uvádí Pierre. Damien Léger rovněž připomíná, že malí spáči mají velmi sníženou pozornost, oslabenou schopnost reagovat, úzkosti, špatně fungující paměť. Tyto problémy, v jejichž výčtu bychom mohli pokračovat, jsou jen špičkou ledovce.

Spánek je životně důležitý, protože umožňuje tělu připravit se na následující den. "V noci se nastavuje metabolická rovnováha na nadcházejících 24 hodin, tedy energetická rovnováha. Když jsou biologické hodiny narušeny, je narušena i sekrece některých hormonů, jako je ghrelin (růstový hormon), leptin (hormon sytosti) nebo kortizol (stresový hormon). Nedostatek spánku naruší metabolismus a tím se zvyšuje riziko vzniku nadváhy, srdečních příhod, cukrovky druhého typu a dokonce i některých druhů rakoviny.

"Výživa a spánek jsou silně propojeny a jedno ovlivňuje druhé," uvádí doktorka Corinne Chicheporticheová-Ayacheová. Po dvou týdnech nedostatečného spánku začínají lidé výrazně přibírat na váze. Zásadní je způsob, jakým jíme, a výběr potravin, říká lékařka. Spánek může narušit těžké trávení. Žaludek produkuje energii, která zvyšuje tělesnou teplotu. Spíme lépe, když tato teplota lehce poklesne.

"Když je člověk unaven, je energetická potřeba vyšší. Organismus si žádá vydatnější pokrmy. Lidé pak vyhledávají energeticky bohatá jídla, a tak postupně nabírají na váze," zdůrazňuje Chicheporticheová-Ayacheová.

"Tendence ukrajovat z doby spánku jsou velmi silné. Dnes je spánek ohrožen zaměstnáním (noční práce nebo dojíždění na velkou vzdálenost) a volnočasovými aktivitami, které jsou nyní velmi spojeny s technologiemi, jejichž negativní vliv na usínání je znám. Muži a ženy, kteří pracují v noci, spí v průměru o hodinu méně než ostatní," uvádí Damien Léger. Zdá se, že to je jeden z karcinogenních faktorů, protože počet rakoviny prsu a prostaty je u těchto pracujících výrazně vyšší.

Jen málokdo však pomýšlí na to, aby ovlivnil svůj spánek a vyhnul se tak výše uvedeným chorobám. Často je krátký spánek považován za nevyhnutelný. Určit, že chorobu vyvolal nedostatek spánku, je komplikované tím, že pacient má často více zdravotních potíží zároveň. Je tedy určováno více příčin a spánek zůstává na posledním místě. Corinne Chicheporticheová-Ayacheová zdůrazňuje, že je nezbytné naslouchat signálům těla. K obvyklým doporučením tak lze přidat třetí: jíst zdravě, hýbat se a ...spát.