Přízemní ozon může citlivým lidem pěkně zatopit

Přízemní ozon vzniká chemickou reakcí za přítomnosti slunečního záření s dalšími skleníkovými plyny, jako jsou oxidy dusíku, oxid uhelnatý nebo metan, proto je známý také jako fotochemický smog. Jeho zvýšená koncentrace je spojována především s rozmachem automobilismu.

Výše uvedené potíže mohou pěkně potrápit zejména lidi, které sužují problémy s dýchacím ústrojím, starší osoby a děti. Vědecké studie pak prokázaly i jeho vliv na vyšší úmrtnost, v extrémních případech totiž může způsobit i předčasnou smrt.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se první obtíže objevují už při překročení průměrné hodinové koncentrace 160 µg/m³. Při hodnotách vyšších než 180 µg/m³ už pak kvalitu ovzduší meteorologové hodnotí jako špatnou.

Podle vědeckých studií má přízemní ozon vliv také na klimatické změny. Rostliny se totiž jeho vyšším koncentracím brání tím, že uzavírají póry na listech, a oxid uhličitý, který jinak běžně absorbují z atmosféry, zůstává ve vzduchu. Přízemní ozon tak nepřímo přispívá i ke globálnímu oteplování.

Naopak, ozon, který se nachází ve vyšších vrstvách atmosféry, zabraňuje pronikání smrtícího záření typu B a C. Podle zjištění vědců se totiž chová jako klasický skleníkový plyn - zachycuje tepelné záření, které by se jinak odrazilo do vesmíru.

V loňském roce bylo přízemnímu ozonu vystaveno 85 procent obyvatel České republiky. Situace se přitom zhoršuje vždy s nástupem horkého počasí. Právě vlna veder, která Česko ochromila v tomto týdnu, s sebou tak přinesla i zvýšenou koncentraci přízemního ozonu. Ten dosáhl například v pátek, dvě a půl hodiny po poledni, v severočeské obci Lom hodnoty 180,5 µg/m³.