Extrémní Silvestr 1978: Teploty přes noc spadly o 30 stupňů. Bude se situace opakovat?

"Do konce roku bude počasí nad západní polovinou Evropy ovlivňovat mohutná tlaková výše, kam bude přinášet teplé počasí. Střední Evropa, a tedy i naše území, se bude nacházet na jejím severovýchodním okraji," uvedli meteorologové. Nad Českem bude velká oblačnost, nejdeštivějším dnem do konce roku by měla být neděle.

Sněžit bude většinou jen na horách na severu a severovýchodě. Naopak na Šumavě a v Krušných horách bude kvůli teplejšímu vzduchu většinou pršet, sníh lze čekat jen v polohách nad 1000 metrů nad mořem. Teploty budou vysoké, v noci budou většinou lehce nad nulou a přes den kolem pěti stupňů Celsia.

Ochladí se až v polovině příštího týdne, pravděpodobně od středy. Oblačnosti i srážek bude méně, začnou převažovat sněhové přeháňky, postupně ve všech polohách. Teploty se budou snižovat, ve čtvrtek a v pátek by minimální měly být kolem minus pěti stupňů Celsia. Také nejvyšší denní teploty se budou držet pod nulou.

"Tento rok se na Silvestra žádného extrému obávat nemusíte," podotkli meteorologové. Připomněli tak Silvestr 1978, kdy se před koncem roku teploty šplhaly přes deset stupňů, ráno na Nový rok se ale na některých místech propadly až k minus 20 stupňům.

Nebývalé studené počasí způsobil příliv mrazivého arktického vzduchu přes Krušné hory. Největší ochlazení v rozmezí zhruba 20 hodin tehdy zaznamenal středočeský Městec Králové. Poslední den roku 1978 tam bylo 14,9 stupně Celsia, první den roku 1979 ale naměřili minus 19,1 stupně. Ve Frenštátu pod Radhoštěm se ochladilo z 9,4 stupně na minus 22 stupňů. Pouze na 13 stanicích ze 190 bylo ochlazení menší než 20 stupňů, a to v naprosté většině na severu území, kde mrzlo už 31. prosince.

Prudké ochlazení bylo předpovídáno už několik dní předem, ale původně na 30. prosinec. Nakonec se však 30. prosince ochladilo pouze v blízkosti severní hranice. "Přestože tedy informace o očekávaném prudkém ochlazení zaznívala z rozhlasu a televize již předem, bylo vlastní silvestrovské ochlazení pro řadu lidí i institucí nečekaným překvapením," uvedli meteorologové. Pamětníci vzpomínají, že pokud odešli na silvestrovský večírek jen v lehké bundě, druhý den po probuzení riskovali zápal plic.

Obrovské problémy způsobil náhlý nástup mrazů v energetice i dopravě. Uhlí uskladněné pod širým nebem u elektráren, které v předchozích dnes promoklo, zmrzlo v nerozbitnou hmotu - a nové nebylo kde vzít. Podobně na tom bylo také uhlí zmrzlé přímo ve vagonech. Na železnici navíc zamrzly výhybky, praskaly koleje a potíže měly i povrchové hnědouhelné doly. Mráz v nich zastavil těžební stroje, vlivem mrazu se znovu a znovu trhaly pásové dopravníky. Potíže se ovšem nevyhnuly ani silniční dopravě.

Vláda proto rozhodla o razantních úsporách elektřiny. Energeticky náročné provozy jako hutě najely na omezený provoz, podniky začínaly pracovat v osm ráno místo v šest, aby se ušetřilo za svícení, zaváděly se noční směny. Mimořádné prázdniny pro školáky se protáhly téměř na celý leden.

Odborníci prudkou změnu počasí, spojenou s poklesem teplot během několika hodin až o 30 stupňů Celsia, označují za nejdramatičtější ochlazení, které ve 20. století střední Evropu postihlo.

Samotný leden 1979 ale už nijak výjimečný nebyl. Například stanice Praha - Klementinum, kde v té době byla k dispozici zhruba 205letá řada měření teploty, naměřila za leden 1979 průměrnou teplotu minus 3,4 stupně. "Tento leden byl z tehdy dostupných 205 lednů v Klementinu 41. až 44. nejchladnější, tedy dostal se mezi 25 procent nejchladnějších lednů, ale o extrémně studeném měsíci nemohlo být ani řeči," dodali meteorologové.