Chladnější počasí zklidní klíšťata a uleví alergikům

Odborníci doporučují používat při návštěvách lesa repelent, nelehat si a nesedat si do trávy, nechodit do křovin a listnatého mlází. Večer a ráno by si pak lidé měli prohlédnout tělo a případná přisátá klíšťata odstranit.

Při odstraňování klíštěte lékaři radí místo zakápnout alkoholovým dezinfekčním roztokem a počkat asi pět minut. Na vytahování klíštěte se hodí buď speciální kleštičky, nebo speciální pinzeta. Klíště je potřeba zachytit těsně u kůže a kývavým pohybem jej opatrně odstranit. Místo zakousnutí se pak musí znovu potřít dezinfekcí.

Klíšťata jsou přenašeči dvou závažných chorob, lymeské borreliózy a klíšťové encefalitidy. Nejznámějším onemocněním je klíšťová encefalitida, každý rok jí v Česku onemocní kolem 600 lidí, v krajních případech může člověk zemřít.

Před nákazou se lze chránit očkováním, V České republice je proočkovanost velmi nízká. Očkováno proti klíšťové encefalitidě je zhruba 17 procent lidí. Česko v tomto případě vede žebříček zemí, kde se očkování podceňuje. Za ČR je Lotyšsko a Švédsko.

Proti lymeské borrelióze, kterou také přenášejí klíšťata, zatím účinná vakcína neexistuje, dá se ale na rozdíl od encefalitidy léčit. U encefalitidy současná medicína pouze zmírňuje průběh onemocnění.

Alergiky budou trápit trávy, merlíkovité rostliny, jitrocel, šťovík a plísně. Na výskyt alergenů bude mít vliv i případný déšť a chladnější počasí.

Pylová alergie se projevuje především alergickou rýmou a alergickým zánětem spojivek. Nejčastější je sezónní alergická rýma, označovaná jako "senná rýma". Mezi hlavní příznaky sezónní (pylové) alergické rýmy patří kýchání (10 krát až 30 krát v jednom sledu), otok nosní sliznice, spojený s pocitem ucpaného nosu, rýma, svědění nosu.

Často následuje alergický zánět očních spojivek, provázený slzením, pálením a svěděním. Pro vznik alergií jsou klíčové určité koncentrace pylových zrn ve vzduchu.

Pylová sezóna v České republice trvá zhruba od poloviny března do konce září.