Letošní nástup jara je nejchladnější za posledních 100 let. Víme proč

"Zhruba stejně studené období bylo naposled v roce 1958," sdělil Sandev. Ani tehdy ale průměrná teplota nedosáhla až k minus jednomu stupni. "Z hlediska klementinské řady pozorování se obdobná studená období na území České republiky vyskytovala většinou před rokem 1860, nejchladněji bylo v roce 1853," konstatoval meteorolog. Stanice v pražském Klementinu měří od roku 1775, měření za celou republiku jsou ale dostupná právě až od roku 1912.

Příčinou bylo nezvykle silné tryskové proudění nad Atlantikem, kvůli kterému pak v oblasti Azorských ostrovů, kde se obvykle vyskytují tlakové výše, vznikaly tlakové níže. Když se tyto oblasti nízkého tlaku vzduchu dostaly východně od českého území, strhávaly studený vzduch z oblasti Skandinávie a Ruska a zároveň přinášely i výraznější srážky. "Kdyby se podobná cirkulace opakovala v létě, přinesla by na četných místech evropského kontinentu výrazné povodně," dodal meteorolog.

Letošní nástup jara přidělává vrásky na čele zemědělcům. Ačkoliv obilí a řepka letos zatím přezimovaly bez větších problémů, zemědělcům dělají starosti promáčená pole. Letošní jaro není podle nich zrovna ideální.

„Letos je všechno o několik týdnů opožděno. Nemáme ještě dokončeno ani hnojení. Pole jsou mokrá a to práci velmi znesnadňuje. Musíme vyjíždět ráno v pět hodin, dokud je půda ještě trochu zmrzlá, a do devíti hodin musíme být z pole pryč," dodává agronom Václav Vítek s tím, že pokud se počasí umoudří, budou zemědělci sít o tři týdny později, ale ani tak ještě nebude nic zmeškáno.

„Hodnotit, jak letos ozimy dopadly, je ještě brzo. Velké škody zatím nejsou. Jak to bude dál, záleží na počasí. Horší je to s hnojením. Jaro je letos špatné a pole jsou mokrá," řekl pro denik.cz Zdeněk Ulrych ze ZEAS Puclice.