Praha/Paříž - Letos si sluníčka a teplého počasí patrně moc neužijeme. Nadcházející léto má totiž být nejstudenějším v Evropě od roku 1816! Tvrdí to alespoň francouzský meteorologický kanál Météo.
Předpověď je podle francouzských meteorologů dost pochmurná: existuje prý sedmdesátiprocentní šance, že bude nejhorší léto od roku 1816! Studeno a sychravo má být i v Česku, Rakousku, Německu, Francii, Španělsku a Portugalsku.
Rok 1816 vstoupil do dějin jako "Rok bez léta". Tehdy nastala globální klimatická anomálie, která postihla celou severní polokouli. Neurodilo se prakticky žádné obilí a zásoby potravin se v létě rychle tenčily.
Taková katastrofa sice tentokrát asi nehrozí, na plavky to ale nejspíš taky asi nebude. Pokud se tak v létě chystáte po Evropě někam k moři, možná nebude od věci zabalit si rovnou i zimní oblečení.
Za nynější chladné a zamražené jaro prý může slabá sluneční aktivita a studené fronty, které nás trápily během dlouhé zimy. A i letní měsíce kvůli nim budou neobvykle pochmurné a deštivé. Podle francouzských meteorologů bude v červnu a červenci jen pár dní připomínat léto.
V srpnu prý přijdou prudké bouřky a slunečních dní si také moc neužijeme. V září a říjnu má být průměrná teplota vyšší a také má být méně srážek, upozornili francouzští meteorologové podle zpravodajského portálu The Local.
Související
Počasí: Budou Vánoce bílé? Ve středu může nasněžit
Předpověď na dnešek nadcházející dny naznačuje postupný přerod počasí z šedivého podzimu do zimního módu. Dnes nás čeká typická inverzní kulisa se zataženou oblohou a nízkou oblačností.
Pravé zimní počasí je v nedohlednu, ukazuje měsíční výhled
Na sníh bohatého zimního počasí se nejspíš v Česku jen tak nedočkáme. Vyplývá to z aktuálního dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Denní teploty se zřejmě i v úvodu ledna budou držet nad nulou.
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
před 1 hodinou
Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat
Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády.
před 2 hodinami
Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel.
před 3 hodinami
Tragédie v Českých Budějovicích. Chodkyně nepřežila střet s autem
Tragickou srážkou auta s chodkyní se od pátečního večera zabývá jihočeská policie. Žena, která šla po přechodu, podlehla zraněním v nemocnici. Případem se tak zabývají i kriminalisté.
před 3 hodinami
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil.
před 4 hodinami
Exploze v Moskvě. Generál je po smrti, mluví se o podílu Ukrajinců
Moskvou otřásla v pondělí ráno exploze, kterou nepřežil generál Fanil Sarvarov. Potvrdil to Vyšetřovací výbor Ruské federace. Na událost upozornila britská BBC, podle které není vyloučeno, že za smrtící výbuch jsou zodpovědní Ukrajinci.
před 5 hodinami
Podnikatel Karel Kadlec zemřel. Z CarTec Group udělal respektovanou firmu
Českou podnikatelskou scénu zasáhla smutná zpráva během předvánočního víkendu. Ve věku nedožitých 66 let zemřel Karel Kadlec, zakladatel a majitel společnosti CarTec Group. Podle dostupných informací podlehl krátké a těžké nemoci.
před 6 hodinami
Witkoff jednal o míru s Kyjevem i Moskvou. Bylo to produktivní a konstruktivní, řekl
Diplomatická jednání o míru na Ukrajině pokračují i krátce před Vánocemi. Rozhovory americké a ukrajinské delegace v Miami byly podle zveřejněného prohlášení produktivní a konstruktivní. Nevypadá to však, že by došlo k jakémukoliv zásadnímu posunu, uvedla britská BBC.
před 6 hodinami
Vražda na Šternbersku. Na místě činu se údajně střílelo
Policie od uplynulého víkendu vyšetřuje případ vraždy v Olomouckém kraji. Zemřela žena, jedna osoba byla zadržena. Podle dostupných informací se v domě na Šternbersku střílelo.
před 8 hodinami
Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?
Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
Elysejský palác v neděli oficiálně přivítal zprávu z Kremlu, podle které je ruský prezident Vladimir Putin ochoten usednout k jednacímu stolu se svým francouzským protějškem. Tato zpráva přichází po dlouhém období ticha a mohla by znamenat zásadní posun v evropské bezpečnostní architektuře.
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.
včera
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
Americký mírový plán pro Ukrajinu, o kterém se tento víkend jedná na Floridě, představuje nejintenzivnější diplomatický pokus o ukončení války od jejího začátku. Přestože vyjednavači v Miami mluví o konstruktivním posunu, dokument stále obsahuje body, které vyvolávají hluboký odpor v Kyjevě i v evropských metropolích.
včera
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.
včera
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.
Zdroj: Libor Novák