Tropické teploty nepanují, ale moří nás vedro. Víte proč?

Pocitová teplota, označovaná někdy také jako efektivní teplota, se vypočítává velmi složitým vzorcem, do něhož se zahrnuje rychlost větru, vlhkost vzduchu rozložení teploty.

V létě má na pocit tepla velký vliv vlhkost vzduchu. Při vysokých vlhkostech se z našeho organismu obtížně odpařuje pot a cítíme větší pocit tepla. Mluví se o indexu horka a odborníci ho počítají pouze pro teploty nad 27 °C a vlhkost nad 40 procent. Při nižších teplotách nebo vlhkosti vzduchu je jeho vliv zanedbatelný.

Dalším činitelem, který ovlivňuje pocit horka či zimy je vítr. Lidský organismus za teplot nižších než 37 °C ohřívá slabou vrstvu okolního vzduchu. V blízkosti naší pokožky se vytváří izolační vrstva teplého vzduchu. Pokud vane vítr, teplejší vzduch v blízkosti pokožky ztrácíme, proto také lépe snášíme vyšší teploty, když vane lehký vánek, než když je bezvětří. V zimních měsících naopak pociťujeme ještě větší chlad, než ukazuje teploměr. Čím nižší je teplota vzduchu a větší rychlost větru, tím větší je efekt ochlazování větrem.

Dalším údajem, který má vliv na náš pocit horka, je rozložení teplot. Meteorologické stanice měří teplotu ve dvou metrech nad zemí, tedy přibližně ve výšce naší hlavy. Lidský organismus ovšem teplotu vnímá u nohou. Rozhodující je pro nás přízemní teplota. Pokud je tedy teplota u nohou 10 °C a teplota v úrovni hlavy 15 °C, vnímáme toto prostředí podle teploty u nohou, to znamená, že naše pocitová teplota je 10 °C.

Pocitová teplota závisí také zdravotním stavu každého z nás, únavě, naplněnosti či prázdnosti našeho žaludku a podobně.