Čeká nás třeskutý mráz? Meteoroložka prozradila víc

Jaké počasí nás čeká zítra a o víkendu?

Nad střední Evropou se bude vlnit frontální rozhraní, které bude oddělovat studený vzduch v Evropě západní od teplého na východě kontinentu a také v Česku se budou vyskytovat teplotní rozdíly, místy i přes 10 °C.

V pátek bude převážně zataženo, postupně od jihozápadu na většině území s deštěm, místy spadne až kolem 20 mm. Nejvyšší denní teploty vystoupí na 12 až 16 °C, na východě území až k 22 °C.

V sobotu bude zpočátku dne oblačno až zataženo, občas se vyskytne déšť. Postupně očekáváme ubývání oblačnosti až na polojasno. Noční teploty klesnou na 11 až 7 °C, na jihozápadě bude kolem 4 °C. Denní teploty vystoupí na 12 až 16 °C, na východě až na 21 °C.

V neděli bude polojasno až oblačno ojediněle přeháňky. Ráno se místy vyskytnou mlhy. Noční teploty se zastaví na 11 až 7 °C, na západě kolem 3 °C, odpolední vystoupí na 12 až 16 °C, na východě až k 19 °C.

Kdy začne pršet?

Z meteorologického hlediska - během čtvrtka postoupí do Česka vlnící se studená fronta od západu, na které se v Čechách místy vyskytnou trvalé a vydatné srážky – do pátečního rána spadne až 30 mm. S deštěm, postupně na většině území, musíme počítat také během pátečního dne.

Opravdu brzo udeří velký mráz?

V nejbližších dnech se naopak na východě našeho území mohou těšit na příjemné teploty - tj. po ránu až na 11 °C a v odpoledních maximech až na 20 °C. Na západě bude o více než 10 stupňů míň. Mrazy k naší zimě ale patří.

Co příští týden?

Na slunečné dny s teplotami lehce přes 15 °C se můžeme těšit počátkem příštího týdne tj. 14. a 15. října. Příští týden přinese ve středu citelnější ochlazení a přibývání oblačnosti i srážek.

Jaký bude listopad?

Výhled počasí dnes zatím sahá k první listopadové dekádě, kdy bude oblačno až zataženo, na většině území s občasnými srážkami, které budou zpočátku na horách, postupně od vyšších poloh sněhové. Po ránu ojediněle mlhy nebo nízká oblačnost. Ranní teploty 4 až -2 °C. Denní teploty 3 až 9 °C.

Proč většina předpovědí počasí nevyjde?

Důvodů je celá řada. Předně je to naše nedokonalá znalost aktuálního stavu atmosféry. Na zemském povrchu tlak a teplotu měříme v řadě meteorologických stanic, ty jsou však od sebe vzdáleny v Evropě desítky kilometrů, v Africe stovky kilometrů, v polárních oblastech ještě více a my nevíme, co přesně se děje mezi nimi a musíme to jen odhadovat.

Ještě méně informací máme o stavu atmosféry ve výšce, která je však pro synoptickou situaci a její vývoj tím zásadním. Právě různé varianty toho, co se děje mezi známými měřeními jsou základem variant předpovědí (ansámblů) počítaných globálními, ale i některými lokálními modely. Vzhledem k velké dynamice atmosféry mohou i relativně malé rozdíly v rovnicích a odhadu počátečního stavu vést po několika málo dnech k naprosto rozdílným výsledkům.

Druhým důvodem je, že rozlišení modelů neumožňuje použití všech známých fyzikálních rovnic, a ty musí být zjednodušeny, což samozřejmě znamená nárůst nepřesnosti výsledných výpočtů. Proto v rámci jednoho ansámblu mohou některé varianty předpovídat za tři dny teplotu 30 °C a jasnou oblohu, zatímco jiná varianta udává jen 15 °C a trvalý déšť.