Průtokový ohřívač ze Sevilly už zase míří k bodu varu

Obhájce trofeje ze Sevilly před týdnem zvítězil doma nad Fiorentinou 3:0 a o varšavské finále se může připravit prakticky už jen sám nějakým nepochopitelným kolapsem. Ze všech semifinálových účastníků má nejpřesvědčivější formu a také první utkání zvládl naprosto suverénně. Na Ligu mistrů útočí na dvou frontách. Ve španělské lize ovšem dělí Sevillu dvě kola před koncem od čtvrté Valencie tři body, takže to vypadá, že větší šanci zajistit si účast v nejprestižnější soutěži má právě prostřednictvím Evropské ligy.

Pokud naváže na své dosavadní jarní výkony, rozhodně jí přisuzuji velké šance. V posledních 18 soutěžních utkáních prohrála jen s Realem Madrid. I tomu kladla velký odpor a nakonec po statečném boji odešla poražena nejtěsnějším poměrem 2:3!

To, jak se Sevilla vypořádala s Borussií Mönchengladbach či Zenitem Petrohrad, tedy týmy, které ve špičkových ligových soutěžích pohybují v popředí tabulky, bere dech. Pokaždé se přitom ukázalo, jak kvalitním, širokým a vyrovnaným kádrem disponuje. Mužstvo, které si může dovolit, aby takoví hráči jako Kevin Gameiro nebo Carlos Bacca občas vysedávali na lavičce, věru nemá o hvězdy nouzi.

A přitom mi celý klub tak trochu připomíná průtokový ohřívač. Neustále do něj proudí čerstvá voda, která se chvilku ohřeje a hned zase mizí pryč. Zatímco slavnější a bohatší kluby mají na to, aby své opory udržely, Sevilla o ně v pravidelných intervalech přichází. Musí prodávat, aby přežila. Za posledních deset let takhle ztratila pěknou řádku výrazných individualit: Sergia Ramose, Daniela Alvese, Seydoua Keitu, Christiana Poulsena, Jesúse Navase, Álvara Negreda a po loňském triumfu v Evropské lize také Ivana Rakitiče, Diega Perottiho, Federika Fazia a Alberta Morena. Představte si, že by všichni tihle borci v Seville zůstali! To by byl mančaft jako zvon!

I bez nich to ale červenobílým jde víc než slušně. A velkou zásluhu na tom podle mě má trenér Unai Emery. Už ve Valencii kdysi odvedl velký kus práce a na stadionu Ramóna Sáncheze Pizujána v tom pokračuje. Je impulzivním typem kouče, který s týmem žije v každé vteřině a přitom si dovede zachovat zdravý nadhled a reagovat na průběh zápasu. V minulém kole například vhodnými taktickými přesuny a přesně načasovanými střídáními zlomil nepříznivý vývoj prvního utkání s Petrohradem. V úvodním semifinále s Fiorentinou zase poslal na hřiště náhradníka Gameira - a ten se mu za necelou minutu odvděčil gólem na 3:0!

Někdo by mohl podotknout, že Sevilla si několikrát v této i minulé sezoně Evropské ligy vybrala velkou dávku štěstí. S tím souhlasím - jenže taková šňůra úspěchů už prostě nemůže být dílem náhody nebo shody okolností. Stojí za ní tvrdá práce všech hráčů a především volba správného trenéra, který z nich v rozhodujících momentech dokáže vyždímat maximum.

I proto Sevilla možná směřuje za čtvrtým prvenstvím v Evropské lize za posledních devět let. Což je naprosto unikátní bilance, před kterou mohu jen smeknout.