Jablonec se blíží k účasti v baráži. Proto Pelta ukončil spolupráci s koučem Radou

Jeden z nejzkušenějších tuzemských stratégů se vepsal do jablonecké historie tím, že se mu třeba před lety podařilo s tímto klubem kvalifikovat se až do základní skupiny Evropské ligy, na podzim pak figurovali Severočeši i v základní skupině Evropské konferenční ligy, nicméně poslední dobou se klubu v lize nedařilo. Skončil po základní části až ve skupině bojující o o záchranu a nyní se v nadstavbě viklají nad baráží.

Šéf Jablonce Miroslav Pelta tak už tedy neviděl jiné východisko, než týmu dát nový impuls a po hodě s Petrem Radou s ním ukončil spolupráci. "V pondělí jsme si s Petrem Radou sedli a po vzájemné dohodě skončilo jeho působení v roli trenéra Jablonce. Za odvedenou práci zejména v předchozích letech se sluší Petrovi poděkovat, protože byl u největších klubových úspěchů v naší historii. Teď je ovšem situace jiná a je potřeba do závěru boje o záchranu vnést nový impulz," uvedl Pelta v pondělním prohlášení.

"Mám dobrý vztah s majitelem klubu a už jsem asi dozrál k tomu, že jediné, co tomu může pomoct, je nějaká změna. Proto jsme se sešli, o situaci jsme se bavili a ulevili jsme tomu tlaku, aby se závěr zvládnul. Z tohoto pohledu jsme se dohodli, hráčům jsem řekl, že se s nimi nebudu loučit, ale budu věřit, že to zvládnou a bude důvod, abych se s nimi důstojně rozloučil. Teď jsme se domluvili, že tým převezmou asistenti a zkusí ligu zachránit," okomentoval svůjb konec v klubu sám Rada, jenž byl u jabloneckého kormidla již od roku 2018.

Tato trenérská změna je v české lize v rámci této sezóny již sedmou v pořadí poté, co se ktomuto krajnímu řešení krizové situace rozhodly Liberec, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav, Bohemians 1905 a Ostrava. "Neodcházím zapšklý, ale mrzí mě to. Čekal jsem, že to skončí po sezoně nějakým umístěním, které nebude takhle děsivé. Nastala taková situace a pořád věřím, že to Jablonec zvládne. Toto bylo moje druhé angažmá v Jablonci a v součtu je to nějakých devět let. Beru to jako takový rodinný příběh. I když tenhle závěr není optimální pro diváky, pro hráče, pro trenéry, ale za těch celých devět let se nemám za co stydět, i když ten závěr je nepříjemný," nechal se pak dále slyšet třiašedesátiletý kouč.

"V sobotu po zápase jsem byl zlomenej, věřil jsem, že vyhrajeme. Hledal jsem nějaké pro a proti. Mluvil jsem s prezidentem Peltou, že si musíme sednout. V neděli jsem přemýšlel, co udělat, jaké by bylo východisko, nedošel jsem k ničemu, jen že to musí něčím nakopnout. Myslel jsem, že má nějaký pán B, ale on ho neměl. Jen, že by asistenti, nebo trenér béčka...? Dneska ráno jsem řekl, Míro, musíme něco udělat, a on se rozhodl, že to dá asistentům," prozradil pak Rada, jak se cítil po předchozím víkendu a jak se nakonec domluvili na změně.

Se svými samotnými - již bývalými - svěřenci se ale ještě nerozloučil. Věří, že až se tým v lize zachrání, po sezóně dojde k důstojnému rozloučení. "Byl jsem v kabině a řekl jsem jim: máte čtyři zápasy na to abyste to zachránili a pak možná ještě dva v baráži. Já se rozloučím až to zachráníte. Budu trpět měsíc s váma. Pak na stadionu něco uděláme. Chtěl jsem se rozloučit důstojně, nečekal jsem, že budu až takhle zahnaný do kouta," nechal se slyšet v rozhovoru pro web ČT sport.

V něm přiznal jednu chybu, kterázřejmě Jablonec stáhla až takto ke dnu. "Tím, že se s Peltou známe tak dobře a máme k sobě blízko, tak jsem připustil, aby v jednu chvíli odešli oba nejlepší útočníci Čvančara a Doležal. To si vyčítám, že jsem nebyl důraznější. Aspoň jednoho jsem tu měl udržet," vyčítá si kouč.

Trenér Rada je známý svými bouřlivými reakcemi a to ať už během zápasu, kdy třeba naposledy ještě v základní části proti Pardubicím seřval jednooho z hostujících fanoušků, nebo i na tiskových konferencích, kde nejednou v době covidové komentoval způsobem sobě vlastním někdy nellogická proticovidová opatření. "Jak nejsem napumpovanej, tak nestojím za nic. Když jsem dneska jel domů, tak mi někdo volal a říkal: Jsi v klidu? Já mu odpověděl, já nejsem v klidu rád. Byl bych radši, kdyby mi teď někdo na silnici hodil myšku a já ho pak předjel a vynadal mu- Já už jinej nebudu a nebudu se přetvařovat, ale dělat, co je mi vlastní. Nikdy jsem nikoho nějak vážně neurazil. A když jsem třeba vypěnil a pak se nad tím doma zamyslel a uznal, že jsem přestřelil. Tak jsem mu zavolal: Hele já jsem to přehnal, omlouvám se. Někdy se rozčílím a řvu, ale nemyslím to tak. Uznám svojí chybu," vypráví Rada.

Bouřlivák ale českému fotbalu rozhodně nedává sbohem. "Nechci si dát klid. Jak si ho dáte, tak zakrníte a už po vás přejde pěšina. Chtěl jsem celý život trénovat a chci dál i když už jsem si všechny svoje cíle víceméně splnil. Furt mám výzvy. Když nemáte výzvy, nic vás nenutí. Já chci pořád něčeho dosahovat. Musel jsem si všechno sám vydřít, nebyl jsem talent, jako třeba Láďa Vízek. Ten nemusel trénovat a hodil jste mu balon a on ho měl hned přilepenej na noze. Já jsem si ho musel nejdřív osahat abych věděl, kam mám kopnout. Někdo to má od Boha, jiný si to musí vydřít. Toho se držím dál," zakončil.