Další návrh na změnu formátu extraligy. Příští čtyři sezóny by se měla hrát baráž

Co se týče počtu kol a účastníků v play-off, tak v tom by se se nic nezměnilo. Hrálo by se jako doposud 52 kol základní části, přičemž by do play off přímo postupovalo první šest týmů po základní části a celky od 7. do 10. místa by hrály předkolo play-off. S tím návrh APK LH počítá od nadcházející sezóny 2020/21 až do sezóny 2023/24. V případě schválení tohoto návrhu výkonným výborem Českého hokeje by se ale po menší odmlce vrátila opět baráž. „Baráž je sportovní cesta. Sportovní varianty preferuje i hokejový svaz. A baráž je ryze sportovním řešením: už léta fungovala a nezavírá extraligu," nechal se k návrhu slyšet viceprezident APK LH Prokop Beneš.

A nejen baráž by se vrátila na extraligovou scénu. Vrátila by se i skupina o záchranu, respektiv tzv. play down, kterého by se zúčastnily týmy na 11. až 14. místě, přičemž by v rámci prvního kola play down hrál ten jedenáctý se čtrnáctým a dvanáctý pro změnu se třináctým. Samozřejmě by se do play down šlo i s body, které by si dané celky dosud v základní části vybojovaly. Mužstva hrající play down by mezi sebou podle návrhu hrálo až sedm utkání (s případným prodloužením do rozhodnutí), tudíž by se hrálo celkem o 21 bodů. Pokud některé z těchto mužstev bude mít takový bodový náskok a tím pádem tak ve zbývajících zápasech o nic nepůjde, tyto zbývající zápasy se už neodehrají.

"Důvod, proč by se v zápasech mezi 11. a 14. týmem, respektive 12. a 13. týmem, zachovávaly body ze základní části, je ten, že pokud hrajete o play off, těžko vypustíte nějaký zápas. Pokud je naopak někdo na chvostu tabulky s velkou ztrátou, chceme ho motivovat, aby byl rozdíl bodů co nejmenší. Jde o to, aby kluby měly motivaci získávat body ze základní části až do konce, protože bodový odstup mezi týmy hraje v play down podstatnou roli. To přináší soutěži atraktivitu," vysvětluje navrhovaný formát play down Beneš.

Týmy, které prohrají první kolo play down, se pak mezi sebou ve druhém kole utkají tak, že půjde o sérii na čtyři vítězná utkání. V tomto případě už body získané v základní části nehrají žádnou roli. Poražený tým této série pak bude tím, kdo si za hraje o udržení v extralize s vítězem Chance ligy, tedy tuzemské druhé nejvyšší hokejové soutěže. A taktéž v tomto případě půjde o sérii hranou na čtyři vítězné duely.

Má jít tedy o kompromisní návrh mezi těmi ze strany vedení Českého hokeje, jenž počítá s tím, že by následující dvě sezóny z extraligy nikdo nesestupoval, ovšem do ní by se postupovalo, což by znamenalo až 16 extraligových účastníků v sezóně 2022/23 a ze strany tří klubů (Sparty, Liberce a Plzně) navrhující pro změnu postupné snižování účastníků extraligy ze 14 na 12.

Úprava licenčníhoh řádu a stanovení platového dna

Pondělní valná hromada APK LH pak ještě navrhla upravit licenční řád tak, aby odpoadla nerovnost mezi kluby postupujícími z Chance ligy a těmi extraligovými. „Tým, který postoupí do baráže, by měl předem prokázat bankovní záruku ve výši tří milionů korun, účinnou od 1. května do 31. července následujícího roku," řekl Beneš s tím, že extraligové kluby už bankovní garancí disponují.

Spolu s navrhovanou baráží pak souvisí i návrh na úpravu licenčních podmínek spočívající v tom, aby kluby z první ligy odehrály baráž na stadionu s extraligovými parametry. "Zároveň účastník z první ligy musí mít možnost odehrát zápas na jiném stadionu, který kritéria splňuje," pamatuje Beneš na případ, že by snad barážový účastník z první ligy podmínky nesplňoval.

APK LH by pak ráda do budoucna zavedla platové dno na základní odměny hokejistům. To by mělo podléhat pravidelné trojí kontrole čerpání, ke které by mělo docházet během sezóny po kvartálech s tím, že na konci toho třetího bude muset klub prokázat uhrazenou částku na základní odměny hráčů ve výši 75 % z uvedeného platového minima.

"Platové dno je průkazem finanční stability. Jde nám o zachování kvality soutěže. Kluby budou muset udržet kádry do konce sezony z důvodu dodržení platového dna. Důležitá je nejenom výše platového dna, ale i to, že by se jeho čerpání kontrolovalo po kvartálech. Důvod je ten, aby se neopakoval případ Chomutova: hráči tehdy dostali peníze zkraje sezony, potom ale klub posouval splatnosti odměn. Chceme tedy zabránit tomu, aby před sebou kluby valily finanční závazky," vysvětluje Prokop Beneš možnou změnu v licenčním řádu, ke ktreé by mělo dojít nejdříve v sezóně 2021/22.

APK LH tak chce mimo jiné předejít takové situaci, jaká byla v Chomutově, kde tamní klub dlužil hráčům výplaty. „Hráči tehdy dostali peníze zkraje sezony, potom ale klub posouval splatnosti odměn. Chceme tedy zabránit tomu, aby před sebou kluby valily finanční závazky. Situační zpráva, která se podává jednou za rok, by nám tohle neodhalila," řekl Beneš.

APK LH si zvolilo i nové představenstvo

Součástí pondělní valné hromady APK LH bylo i zvolení nového představenstva asociace a to na období, které skončí 7.6. 2024. Prezidentem asociace zůstává nadále Aleš Pavlík, viceprezidentem pak Prokop Beneš a dalším jejím členem bude Aleš Kmoniček. Novými členy budou Jan Tůma a Ctibor Jech starší, jež tak nahradili Tomáše Vlasáka a Jiřího Šlégra.

Od sezóny 2021/22 nebo pak od té další by pak APK LH mohlo převzít od tuzemského hokejového svazu řízení extraligové soutěže.