Jak vypadá Uran? Vědci si nebrali servítky: Smrdí. A hodně

„Ano, průlet těmito mračny by byl poněkud nepříjemný,“ tvrdí s úsměvem profesor Leigh Fletcher u university v Leicester, která celý projekt zaštiťuje pro web sciencenews.

Obsah sirovodíku v atmosféře Uranu není úplné překvapení: pozorování z 90. let minulého století ukazují krystalky sirovodíku, který by měl být v atmosféře Uranu. Ale v plynném skupenství byl zjištěn poprvé.

Páchnoucí mraky mohou pomoci vědcům k odhalení vzniku sluneční soustavy. Uranské oblaky sirovodíku mají totiž jiné složení než mračna plynných obrů, Jupitera a Saturnu.Jejich oblaka jsou titiž tvořena především amoniakem.

Sirovodík mrzne při nižších teplotách než amoniak. Je tedy pravděpodobné, že zmrzlé ledové krystaly obsahující sirovodík byly hojné v počátcích sluneční soustav. Krystaly sirovodíku tedy mohly zasahovat do nově vytvářených planet. To naznačuje, že ledoví obři Uran a Neptun se zformovali dále od Slunce než Jupiter a Saturn.

„To nám naznačuje, že plynoví obři a ledoví obři se formovali poněkud jiným způsobem," vysvětluje Fletcher. "V prvních dnech sluneční soustavy měli přístup k jiným materiálům."

Fletcher a další vědci pak vyzvali kosmické agentury k vyslání kosmické sondy k Uranu. Ten naposledy zkoumala sonda Voyager v 80. letech 20. století.