Británie chce postavit komerční vesmírnou základnu, už vybrala osm lokalit

Londýn - Británie chce na svém území vybudovat do roku 2018 komerční raketovou základnu, ze které budou do kosmu vysílány nejen satelity, ale také vesmírní turisté. Osm možných lokalit bude oznámeno v úterý na mezinárodním aerosalonu ve Farnborough. Žhavým kandidátem pro základnu, která bude první takového druhu mimo Spojené státy, je ovšem podle expertů Skotsko. Informovaly o tom dnes servery stanice BBC a listu The Guardian.

Rozhodnutí o výstavbě vesmírné raketové základny v Británii představuje podle médií velkou změnu v postoji britské vlády k vesmírné politice. Ještě donedávna se ministři k tomuto tématu stavěli spíše odmítavě, ale současný impozantní ekonomický vzestup britských vesmírných společností, jako je například firma Surrey Satellites Technology, přispěl k přehodnocení jejich postoje.

"Jsem potěšen, že se vláda pustila do těchto ambiciózních plánů a chce vytvořit v Británii vesmírnou základnu do roku 2018. Základna bude klíčem, který nám otevře vstupní dveře ke komerčním vesmírným letům," konstatoval náměstek britského ministra financí Danny Alexander.

Seznam s názvy potencionálních lokalit je až do úterý přísně tajný, ale experti předpokládají, že by mezi těmito oblastmi mohly být zahrnuty severní Skotsko, Bristol, Norfolk a souostroví Vnější Hebridy. K žhavým tipům patří například základna Lossiemouth v zálivu Moray na skotském pobřeží, která již hostí velké záchranné centrum s helikoptérami a společnost Virgin Galactic ji označila jako vhodné místo pro vysílání jejích vesmírných lodí.

S vesmírnou turistikou se začalo už v roce 2001, kdy se do vesmíru podíval Američan Denis Tito a tím se za 20 milionů dolarů stal prvním vesmírným turistou. On vlastně nebyl tak úplně první, tím byla americká učitelka Christa Schuttleworth už v roce 1986. Bohužel se účastnila nešťastného letu Challenger STS-51-L, který po 73 vteřinách letu explodoval. Zatím poslední se za naši atmosféru dostal Guy Laliberté, který si splnil svůj sen za 32 milionů dolarů.

Na Měsíci ještě žádný turista nebyl, vlastně se tam poslední dobou nedostal ani žádný regulérní kosmonaut, takže je tato horká novinka opravdu zajímavá. Že si společnost Space Adventures s výletem nedělá legraci, potvrzuje i fakt, že plán na měsíční výstup Orbital Space Flight je už hotový. Soukromá vesmírná loď Soyuz odlétá v roce 2015 z Ruska.

Jelikož ruský vesmírný program nutně potřebuje peníze, tak se uvažuje, že by se v roce 2015 dostali na Měsíc lidé hned dva. Další platící zákazník by agentuře hodně pomohl, zaplatí koneckonců skoro miliardu korun. Jediný problém je v prostoru. Vesmírná loď není žádný autobus a místa je v ní opravdu málo, takže každá další osoba musí být pečlivě vybrána s ohledem na palivo, zásoby a vůbec všechno. Zda se na Měsíc podívají hned dva lidé, si musí agentura ještě řádně promyslet, ale na verdikt už bychom neměli čekat dlouho, uvedl extrazivot.cz.

Související

Prezident Trump

Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svými nevybíravými výroky na sociální síti Truth Social. Tentokrát se jeho hněv obrátil proti tradičním evropským spojencům, zejména Velké Británii a Francii. Trump těmto zemím vzkázal, aby si své zásoby ropy a leteckého paliva zablokované v Hormuzském průlivu „prostě obstaraly“ samy a přestaly spoléhat na pomoc Spojených států.

Více souvisejících

Velká Británie vesmir

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

Pákistán, ilustrační foto

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump

Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svými nevybíravými výroky na sociální síti Truth Social. Tentokrát se jeho hněv obrátil proti tradičním evropským spojencům, zejména Velké Británii a Francii. Trump těmto zemím vzkázal, aby si své zásoby ropy a leteckého paliva zablokované v Hormuzském průlivu „prostě obstaraly“ samy a přestaly spoléhat na pomoc Spojených států.

před 3 hodinami

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

před 3 hodinami

Těžba ropy

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

před 4 hodinami

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

před 5 hodinami

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

před 6 hodinami

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 7 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy