Čeští vědci s napětím sledují misi Solar Orbiter. Zásadní moment teprve přijde

"Máme radost, že první krok vyšel, pro náš tým je to ale pořád jen první krok. Zásadní moment bude zítra (v úterý), až poprvé zapnou náš přístroj. Pokud bude fungovat, tak až v tom momentě si můžeme říct, že je to v pořádku. Zatím tu stále panuje nervozita," řekl ČTK Jan Souček z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

Tamní devítičlenný tým spolupracoval na přístroji RPW k měření plazmových a rádiových vln a lokálních plazmových hustot ve slunečním větru. Konkrétně připravili podsystém TDS pro zaznamenávání elektromagnetického signálu a identifikaci zajímavých úseků, kdy přístroj zachytí například plazmové vlny či dopad částic meziplanetárního prachu. "Start je náročný. Dochází k otřesům, vibracím, leccos se může ulomit. Bylo by smutné, pokud by to nefungovalo," dodal vědec.

V Astronomickém ústavu AV pro přístroj RPW vznikl zdroj napájení, tamní vědci spolupracovali i na rentgenovém spektometru STIX pro pozorování slunečního povrchu a procesu slunečních erupcí. Astronom Petr Heinzel start, kterému kvůli nemoci nemohl přihlížet osobně, označil za "krásný". "Byl to úspěch, proběhlo to bez problémů," řekl. Těší se na první snímky z koronografu METIS, které by měly vzniknout už brzy. Právě klíčové optické součásti koronografu, zobrazovací zrcadla, pro pozorování sluneční koróny byla vyvinuta také v Česku - v laboratořích TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV.

Vědci z Astronomického ústavu se budou podílet i na analýze dat, které přístroj pořídí. Vědci z Katedry fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a české firmy G.L. Electronics a Výzkumný letecký a zkušební ústav pak spoluvyvíjeli jeden z podsystémů analyzátoru slunečního větru SWA. Monika Svobodová G.L. Electronics ČTK řekla, že se firma podílela dohromady na čtyřech přístrojích pro Solar Orbiter.

"Se zájmem" pak sledoval ranní událost Pavel Hedbávný z firmy Vakuum Praha. "Spolupracujeme s MATFYZEM. Zúčastnili jsme se části, která se týkala vakuové techniky," upřesnil Hedbávný. Z dalších tuzemských firem na přístrojích spolupracovaly i esc Aerospace, VAKUUM PRAHA, Maxmechanik, STARTECH nebo Atos Convergence Creators.

Společný projekt ESA a NASA pro výzkum Slunce stojí podle odhadů téměř 1,5 miliardy eur (přes 37,5 miliardy korun). Mise je řízena z Evropského střediska kosmických letů (ESOC) v německém Darmstadtu. Podle českého ministerstva dopravy je to zatím největší zapojení českých vědeckých pracovišť a firem do přípravy kosmické sondy od vstupu ČR do ESA v roce 2008.