ESA zveřejní první snímky Slunce pořízené sondou Solar Orbiter

Solar Orbiter podle ESA v polovině června dokončil ověřovací fázi a poprvé se výrazně přiblížil ke Slunci, a to na vzdálenost 77 milionů kilometrů, což je zhruba polovina průměrné vzdálenosti Země od hvězdy. To umožnilo vědeckým týmům poprvé otestovat fungování přístrojů a jejich souhru.

“The first images are exceeding our expectations,” says Daniel Müller, ESA #SolarOrbiter Project Scientist. “We can already see hints of very interesting phenomena that we have not been able to observe in detail before.” Join us at https://t.co/prJO5NVy1416 July #TheSunUpClose pic.twitter.com/npcjJbhHRY

ESA je s prvním snímkováním velice spokojená. "První záběry předčily naše očekávání," řekl Daniel Müller, člen vědeckého týmu ESA pro tento projekt. "Už teď vidíme náznaky velice zajímavých jevů, které jsme dříve nemohli detailně pozorovat. Přístroje sondy fungují skvěle a společně poskytují ucelený obrázek Slunce a slunečního větru. Věříme proto, že nám tato mise pomůže zodpovědět důležité otevřené otázky ohledně naší hvězdy," dodal.

Sonda je nyní zatím v letové fázi a postupně se posouvá na oběžnou dráhu kolem Slunce, kterou ke splnění stanovených úkolů potřebuje. Opakovaně přitom využije i gravitaci Země a Venuše a dostane se k objektu zkoumání mnohem blíže.

Do vědecké fáze má Solar Orbiter podle Evropské kosmické agentury přejít až koncem příštího roku. V té době se k povrchu hvězdy přiblíží na 42 milionů kilometrů. To je blíž, než kolem hvězdy obíhá planeta Merkur.

Sonda bude zkoumat Slunce z řady hledisek. Bude zjišťovat, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole. Bádání se zaměří i na sluneční plazma, na heliosféru a na sluneční erupce. V programu je také pořízení prvních snímků obou slunečních pólů.

Jedním z cílů mise je získat další potřebná data o tom, jak sluneční aktivita ovlivňuje vesmírné prostředí v oblasti vnitřních planet sluneční soustavy, k nimž patří Merkur, Venuše, Země a Mars. Tyto informace jsou důležité pro pochopení účinků "kosmického počasí" na Zemi.

Sondu navrhla a sestavila na objednávku ESA společnost Airbus Defence and Space. Na její palubě jsou měřicí přístroje, na jejichž přípravě se podílelo 12 členských zemí ESA - Česká republika, Belgie, Británie, Francie, Itálie, Německo, Norsko, Polsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko - a americká NASA. Do stavby samotné sondy se zapojily i Dánsko, Finsko, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko a Portugalsko.

Podíl České republiky na projektu Solar Orbiter je přitom její nejvýraznější účastí na misích ESA od vstupu do agentury v roce 2008. Týmy z Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze se podílely na vývoji čtyř z deseti přístrojů sondy. Na misi spolupracují také Ústav fyziky atmosféry AV a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.