Nord Stream je megastavba. Co všechno museli řešit jeho stavitelé?

Málokdy se mluví o tom, že jsou plynovody Nord Stream 1 a 2 doslova megastavby. Nejde pouze o trubku, která po mořském dně vede plyn z Ruska do Německa. „Každé potrubí je vytvořeno z více než 100 tisíc kratších trubic. Kompletně je potrubí dlouhé 1224 kilometrů. Na pokládání trubek se podílela tři plavidla, každé působící v jiné části Baltského moře,“ popisuje Nord Stream na svých webových stránkách.

Vedení Nord Streamu také detailně popsalo činnost vozítka na dálkové ovládání (ROV), které se pohybovalo po mořském dně a ukazovalo lodím, kam trubice pokládat. Na samotné dno museli stavitelé spouštět hrubý štěrk, jelikož by se trubice na mořském dně ihned znečistily. „Při kladení potrubí je potřeba ho postupně svařovat, testovat a spouštět na dno. Pro každý proces jsou definovány přesné postupy pro zajištění kvality a dodržování předpisů BOZP. Po procesu pokládky byla potrubí opět sledována pomocí ROV, aby bylo zajištěno správné umístění,“ vysvětlil web stavební proces.

Následně proběhla tlaková testování. „Tři segmenty potrubí byly napuštěny vodou a tlakově testovány, aby byla zajištěna celistvost. Posléze byly všechny segmenty pod vodou svařeny. Následně jsme potrubí vyprázdnili a naplnili dusíkem předtím, než Nord Streamem protekl první zemní plyn,“ píše web společnosti. Propojení tří úseků linky 1 a linky 2 bylo dokončeno v červnu 2011 a srpnu 2012.

Potrubí ale není vůbec jednoduché poničit natolik, aby z něj mohl unikat plyn. Podle serveru Guardian má každá z trubka ocelovou stěnu o šířce 4,1 centimetrů. Obalená je navíc železobetonem o síle 11 centimetrů. Každá ze 100 tisíc částí, ze kterých jsou potrubí složená, váží 11 tun, se železobetonem 24 až 25 tun.

Podle webu bylo pro stavitele velmi náročné se vyhnout místům, kde se rodí tuleni nebo třou ryby. Není to ani tolik překvapivé, jelikož potrubí nevede v nijak závratné hloubce. Konkrétně zemní plyn teče mezi 80 až 110 metry pod hladinou Baltského moře.