Nový objev: Jeden z nejznámějších zázraků lidstva se opravdu mohl stát, tvrdí vědci

Jakkoliv se může zdát, že je příběh o rozestoupení Rudého moře fiktivní, vědci tvrdí, že se ve skutečnosti mohl stát. Spíše než o zázraku mluví ale vědci o správném načasování.

„Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin hnal moře silným východním větrem, který vál po celou noc, až proměnil moře v souš. Vody byly rozpolceny. Izraelci šli prostředkem moře po suchu. Vody jim byly hradbou zprava i zleva,“ píše se v knize Exodus.

Psali jsme: Žijí štíhlí lidé skutečně déle? Mezi dvěma institucemi se rozhořel spor Proč po alkoholu sníme, na co přijdeme? Vědci tomu přišli na kloub  

Naum Volzinger, vědecký pracovník petrohradského institutu oceánografie a jeho kolega z Habburku Alexej Androsov se rozhodli provést výpočty a prokázat, že tento „zázrak" byl možný. Došli k závěru, že pokud by se to stalo za větrné noci, kdy by se rychlost větru pohybovala rychlostí asi 101 kilometrů za hodinu, pak by skutečně mohlo dojít k odhalení mořského dna.

Volzinger také připomíná, že se příběh odehrál před 3500 lety a že tehdy bylo Rudé moře mnohem mělčí, než je tomu dnes. Díky tomu bylo odhalení dna moře mnohem snazší.

V případě, že vítr celou noc foukal rychlostí 101 kilometrů za hodinu, mohl by Mojžíš převést svůj lid přes moře a měl by dostatek času, shodují se oba vědci. „Židům - bylo jich tam tehdy asi 600 tisíc – by trvalo asi čtyři hodiny překročit sedm kilometrů dlouhou cestu z jednoho břehu na druhý. Potom, za půl hodiny, by se voda mohla vrátit zpět,“ tvrdí ruský matematik.

Dodal, že i přesto zřejmě došlo k nějakému „zázračného zásahu“. „Jsem přesvědčen, že Bůh Zemi vládne pomocí fyzikálních zákonů,“ dodal Volzinger.

K velmi podobnému závěru dospěli také vědci z University of Colarado. Ti nasimulovali situaci v konkrétní oblasti na pobřeží blíž Středozemního moře u jezera Tanis, kde by vítr o rychlosti 101 kilometrů za hodinu vanoucí po 12 hodin vytlačil vody až do hloubky necelých dvou metrů a odhalil tak ploché dno laguny na čtyři hodiny. Vznikl by tak tři až čtyři kilometry dlouhý průchod, široký necelých pět kilometrů. V okamžiku, kdy by se vítr utišil, přílivová vlna by smetla kohokoli, kdo by se na obnaženém dně nacházel, vysvětlují američtí vědci.