Sametová revoluce po britsku? Krvavá neděle je jedním z nejhorších masakrů

"Krvavá neděle" byla jedním z vrcholů období nazývaného Troubles (Nepokoje), které začalo již na konci 60. let 20. století. Násilné spory mezi sebou vedli republikáni-katolíci usilující o to, aby se Severní Irsko odtrhlo a stalo se součástí Irska, a unionisté-většinou protestanti, kteří upřednostňovali setrvání Ulsteru v rámci Británie.

V neděli 30. ledna vyšlo několik tisíc lidí v Londonderry do ulic, aby se zúčastnili nepovoleného pochodu, který pořádala katolická organizace bojující za lidská práva. Podle pozdějších tvrzení armády kvůli zprávám o odstřelovači Irské republikánské armády (IRA) byla proti demonstrantům povolána elitní parašutistická jednotka.

Podle vyšetřování vojáci vypálili do prchajících davů asi stokrát. Třináct lidí zemřelo na místě, jedna z obětí později v nemocnici. Mnozí zemřeli ve chvíli, kdy se pokoušeli pomoci zraněným. Mnohým zabitým ještě nebylo 20 let.

Incident spustil jeden z nejtragičtějších roků ve vztazích mezi katolíky a protestanty. Během roku 1972 zahynulo při nepokojích v Ulsteru celkem 467 osob.

Britská oficiální místa o incidentu dlouho lhala, když zásah hájila jako odezvu na střelbu po vojácích. Střelbu do nevinných neozbrojených demonstrantů přiznala britská vláda teprve v červnu 2010.

První komise vyšetřující události tvrdila, že parašutisté opětovali střelbu příslušníků IRA. Nové vyšetřovaní inicioval až v roce 1998 tehdejší premiér Tony Blair. Závěr zprávy, zveřejněný 15. června 2010, říká, že všechny oběti zastřelené při protestním pochodu byly nevinné a že vojáci začali střílet, aniž by vydali varování.

Tentýž den, tedy po více než 38 letech, se britský premiér David Cameron jménem země a vlády omluvil za "neoprávněnou" a "neospravedlnitelnou" smrt 14 protestujících.